Zabloudil(a): ZZZZZZZZZZZ

  

Léty prověřené a zkušené improvizační uskupení Zabloudil(a), jedna ze starých pák domácí alternativní scény, se loni připomnělo vinylovým releasem ZZZZZZZZZZZ. Třebaže je kapela po koncertní stránce poměrně aktivní, na nahrávku jsme si museli počkat od poslední řadovky Děti zeZemně v podstatě patnáct let.

Zabloudi(a) oficiálně působí od roku 1987, prošla několika tvůrčími pauzami, eponymní deska z roku 1993 je nicméně skutečně skvost domácí „jiné“ hudby právě pro svůj feeling a zvukový minimalismus. Na uskupení je mi dále sympatické i to, že se rozhodně nejedná o takové to androšovsko-alternativní pivněpárkové a nostalgické nic postavené v podstatě pouze na značce, ale navíc se skupina ani neutápí v „profesorství“ a nečerpá z nějakého výraznějšího (sub)kulturního kapitálu. Zabloudi(a) jsou oproti domácím „dinosaurům“ z minulosti stále svěží a důstojní, třebaže na desky málo produktivní. Což tedy potvrzuje i fakt, že ZZZZZZZZZZZ je vlastně živá nahrávka.

Předchozí počin Děti zeZemně je na poslech rozhodně rozbitější než onen starý majstrštyk, nicméně pořád dává posluchačům ono bloudění v improvizovaných skladbách. Ty jsou pravda silně fragmentované a často „pouze“ poslepované ze synťákových, v podstatě soft-noisových motivů, jimž dodávají grády řádně androšovsky „zprasené“ kytary a no wave rytmika. U „zetek“ na tohle zapomeňte. Dostanete dvě dlouhá improvizovaná pásma, která paletou zvuků nenabídnou víc, než co Zabloudi(a) předváděli na zeZemně. Tentokrát je ale materiál zcela porozbíjený a roztahaný, a tedy zcela ve feelingu živého koncertu. Ten byl zachycen i na video a k jeho plné stopáži na stránkách kapely se dostanete pomocí kódu uvedeného v bookletu. K analogové formě vinylu se souběžné pouštění videa dle mého soudu ne úplně hodí, proto onen záznam z hodnocení vynechám. Jen prozradím, že je to performance pod širým nočním nebem na bázi světel, stínů a pohybových kreací Jiřího Berezy, ovšem daleko méně zajímavá než hudba samotná. Pravdou jest, že zvukům nikterak neškodí, ale silnější atmosféru to vyvolat nedokáže. No, posuďte sami.

Nahrávka samotná na vás pomalu vypouští synťákové plochy harmonické i zcela prosté jakékoli konsonance, na ně se napojují s větší či menší mírou souhry intuitivní údery na bicí a perkuse. Toto vše plyne za téměř všudypřítomných ženských vokálních projevů, chvílemi je to řev úplně jako z jiné planety, jindy dostaneme „pouhé“ pitvoření hlasů, blábolení v neznámých jazycích či infantilní ryky a rýčky. Kytarové válce nehrají tentokráte prim, pokud promluví, jejich zkreslení je opět klasicky androšovsky syrové, bloudění na bázi zvukových souladů i nesouladů je tedy úplné.

Skutečně zajímavé je to dle mého názoru ovšem pouze v jednotlivých a většinou krátkých motivech, které se z toho vyloupnou. Například po prvních zhruba deseti minutách nahrávky se celé pásmo slije do docela silné polo-dismarmonie, přičemž uskupení tomu dokáže dát kadenci, za kterou by se nemusela stydět ani lecjaká noiserocková vykopávka. Beru-li to jako celek, tak vlastně ani necítím snahu kapely o nějaké vtahující dynamismy. Když se přitlačí na pilu, chybí tomu až na výjimky výraznější nakopávající drajv. Klidnější pasáže jsou pak paradoxně tím hůře poslouchatelným a náročnějším, co ZZZZZZZZZZZ nabídne. Pocit bloudění se však u mě ne a ne dostavit, v půlce stopáže mě spíše přepadá rezignace na to, co se v onom celku děje. Je to prostě podivně rozbitý a asi to tak přesně má být. Ovšem ty působivější motivy, které Zabloudil(a) ze své improvizované jízdy umí dostat, dle mého soudu lépe vyniknou ve formě skladeb. K tomuhle dílu mám s ohledem na jejich tvorbu nejmenší chuť se vracet.

Samozřejmě je to živá nahrávka, takže hloubka sonického prožitku není tak očekávaná, navíc dodejme, že „písničkám“ už bylo dáno ze strany kapely zadost. Otázku, zda po tak dlouhém čekání na nahrávku není současná forma na značku Zabloudil(a) trochu málo, si ovšem neodpustím. Co se týče zvuku nosiče, tak mix si jistě zaslouží pochvalu, protože je tam slyšet víceméně všechno a nepřeřvává se to. Na druhou stranu pořádná zvuková koulička u živáku taky udělá pro dynamiku svoje, v tomto ohledu to však nechme na individuálním posouzení. Poslední připomínka se pak týká genderového prvku v hudbě. Ten je u výše uvedených českých androšových pivopárků silně zanedbávaný, naopak u Zabloudil(a) byl vždycky slyšet a na ZZZZZZZZZZZ se podařilo dle mého soudu dosud nejlépe vyvážit mužské a ženské hudební vlivy a zároveň je magicky dekonstruovat.

Nové dílo Zabloudil(a) je tak sice dostatečně svojské, nicméně ne natolik, aby dokázalo uchvátit trvalejší zajímavostí či charismatem. V rámci „androše“ jde sice rozhodně o výrazný nadprůměr, ale takové hodnocení není v současnosti již určující. Každopádně pokud jsem nezabloudil já, nemůžu vyloučit, že zrovna vám se to nestane.

Zabloudil(a): ZZZZZZZZZZZ
(https://zabloudila.cz)
(https://zabloudila.bandcamp.com)