- Inzerce -

Vložte kočku: Domestik Sounds

Jako své nové album Vložte kočku vydali a 14. března v pražském klubu Fuchs2 pokřtili soubor nahrávek vzešlých z práce na hudbě pro pro pozoruhodný film Domestik režiséra Adama Sedláka.

Nová deska s podtitulem „music for and inspired by the motion picture“ je pro toto pražské uskupení atypická hned v několika aspektech. Zaprvé jde poprvé v diskografii kapely o dílo čistě instrumentální, což jako soundtrack k minimalistickému filmu Domestik dobře funguje. Zadruhé je to první album, kde se objevují skladby s primárně digitální produkcí. Téměř nejsou slyšet ani elektrické housle Jiřího Konvalinky, které byly v předchozích albech v různých zmutovaných podobách velmi výrazné. Další věc, které si jejich zkušenější fanoušek všimne, je, absence kapelového podpisu“, tedy charakteristického rytmického prvku, který měli Vložte kočku ve zvyku umísťovat na každé album a každý návštěvník jejich koncertů ho dobře zná (x_xx_x-x-x-xx_xxx_xx_x_xx_______ Bože, Peřiny, Smíření…), nebo je jen před posluchačem dobře schovaný. Nedivil bych se ničemu. Přes to všechno je hned v prvním taktu druhé skladby poznat, kdo za dílem stojí. Rukopis bubeníka Cyrila Kaplana je nezaměnitelný a s téměř algoritmickou přesností se pojí s typicky kyselými zvuky z plejády syntezátorů, bicích automatů, efektů a samplerů jeho bratra Kryštofa. Nechybí ani typicky liché rytmy, které jsou ale tentokrát důmyslně ukryté za rovnějšími vrstvami. Trpělivý a pozorný posluchač je tak odměněn s každým dalším poslechem o nové a nové rytmické zajímavosti.

Film Domestik byl nominován na Českého Lva, a to nejen v kategorii nejlepší hudba, ale i nejlepší zvuk. Tuto nominaci se narozdíl od té hudební podařilo proměnit a je tedy jasné, že umělci, kteří produkovali ty čtyři remixy, co se na album dostaly, tedy Akhtar, ANS, Isanasz a Subject Lost, měli z čeho vybírat, když zvuky z filmu samplovali a přetvářeli do svébytných skladeb. Sound design podle mě vždy patřil mezi přednosti studiových alb Vložte kočku, a tak jsem rád, že zde dostal dost prostoru.

Domestik Sounds není vlastně soundtrack v pravém slova smyslu. Skladby, které se do filmu dostaly, nejsou podmnožinou hudby z desky, a ani převrácené tvrzení neplatí. Můžeme si tak poslechnout například skladby, které měly doprovázet cyklistu Romana (ztvárněného Jiřím Konvalinkou) při jeho trénincích. Ve filmu jsou přitom většinou slyšet pouze ambientní zvuky. Protože se ze samotného ticha těžko skládá, bylo účelem spíše zachytit atmosféru filmu, přičemž ani pořadí skladeb, které se zřejmě vztahují k jednotlivým scénám a situacím, děj přímo nekopíruje. Album tak dobře poslouží nejen fanouškům kapely, ale i těm, kterým se líbil film a chtějí si ho připomenout.

Poslouchat jej můžete na téměř všech streamovacích platformách od Soundcloudu po Spotify, fajnšmekři si ale zajdou na koncert a koupí si reflexní vestu, na které je fixou napsaný kód ke stažení digitálního releasu.

Vložte kočku: Domestik Sounds
https://vlozte.bandcamp.com/music


Ostravská punková smršť s Horstem Fuchsem, Spinozou a klauny

Osmé bienále New Opera Days Ostrava neboli Dny nové opery Ostrava v pěti večerech přineslo celkem sedm oper – šest premiér světových a jednu evropskou.

Kardiostimulátor 268

Libanonské taneční iluze, ambientní bubnovačka a skryté signály.

Zkouška sirén – Smetiprach

O řekách, komunitách, paměti a písni

Kardiostimulátor 267

Hudba nová průmyslová, přátelské klavírní dialogy a pobyt u jezírka

Hermovo ucho – Many Many Women a Fin de Partie

Dva příklady, jak překládat marná slova do hlubokomyslné hudby.

Jen musíš cítit, že to jde z tebe

Inovativní formy umění v kulisách Jáchymova a v rukou mladých lidí.

Komponování jako darwinovský proces

Jak lze v současnosti provokovat podle Elliotta Sharpa.

Škatulka ambientu je pro mě docela úzká

Rozhovor s Ladislavem Buchtou aka Ladbuchem.

Free Forms of Arts na Ponavě

Zelené žáby, udu i kontrapunkt hostí kavárny.

Zkouška sirén – Zvuky rajského kovu

Otec Dionysios Tabakis chválí Boha s elektrickou kytarou a umělou inteligencí.