Čas politického přerodu zastihl maďarský elektronický underground v průzkumu dronových meditací, vrstvení syntetických mikrostruktur a zádumčivosti klávesových nástrojů. Vydavatelství New Polar Sound oprášilo staré nahrávky Sándora Vályho, aby o tom podaly svědectví.
Budapešťský audiovizuální experimentátor Sándor Vály (*1968) má již ve světě soundartu, (post-)industrialu a elektroakustické komponované hudby dlouhou kariéru, zahrnující řadu děl od pokusů o převod maleb do notového záznamu po práce se zvuky skulptur. Při tak bohatém portfoliu není vůbec na škodu zavzpomínat na jeho podzemní začátky, o což se finský label New Polar Sound Records postaral novou kazetou výstižného názvu Early Works 1988 – 1992, která obsahuje sedm jeho předtím nikde nevydaných počinů. Zatímco první tři skladby strany A vznikly při nucené návštěvě maďarské psychiatrické léčebny v letech 1988–1989, strana B reflektuje dojmy z přestěhování do Finska v období 1990–1992. Na desce přitom uslyšíme jak minimalistické rozjímání nad buddhistickým zásvětím (jistým způsobem populární na tehdejší industrialové scéně, jak dokládají díla Italů Sigillum S i československého Near Death Experience), tak struktury krátkých elektronických sérií s hlukovými elementy i volnější hru na varhany a klavír.
Kazetu otevírá meditativní textura dronů a rezonujících trubek Bardo Thodol I, jež rozdmýchávají vlny basu i šumu, zatímco plechové kmitání a občasný tichý hlas připomínají pozdější postupy N.D.E. na jejich eponymním albu (1990). V dronech pokračuje i Bardo Thodol II obalená v tenkém zrnitém hávu. Zde se zdají být tvořeny především kytarami, které místy produkují i dodatečné kratší prvky schopné jít až do hlukových teritorií; z mrtvolného limbu track dále dostává i konzistentní tep kopáku. Poslední ze zde vydaných Vályho maďarských děl, Souldrum I, si naopak hraje s rytmickými vzorci syntetických fragmentů v artikulovanějších i rozmazanějších formách, nad nimiž improvizují klavírní linky.
Kontinuitu maďarské i finské tvorby dokládá Limbus Patrum na další straně kazety, v jejíž směsi rozličných minisérií lze slyšet spolu s táhlejšími signály i samply předešlé skladby. Elektronickou odtažitost pomáhá polidšťovat hluboké úpění, zatímco přebuzené stopy převládající v druhé polovině dodávají kompozici plnost a akčnost. Již známá úsečná rytmika se na následující Souldrum II dostává do ráznějších a hrubších poloh, které pomáhá zmírňovat jemný hlubší pulz. Marně, i tak ke konci skladbu pohltí vír distorzí magnetofonových pásek. Deska se přesto zklidní v Life-Death, jež na základní kostře neobratného kolébání několika varhanních tónů utvoří plochu dlouhých klouzání a basových vyhrávek, obohacenou o lehké industriální praskání. S obdobnými náladami pracuje i finální Melancholy, rozehrávající tesknou klavírní etudu na podloží sílícího valivého dronu a zrnění analogové nahrávky.
I přes svůj kompilační charakter má kazeta ucelený a kompaktní ráz, daný nejen užitím stejných či podobných zvukových zdrojů, ale i členěním do tří sourodých celků, charakteristických rozevlátými plochami, drobnějšími syntetickými vzorci, nebo pochmurnou prácí s klaviaturou. Early Works 1988 – 1992 tak nepředstavují jen vítané zpřístupnění těžko dostupného materiálu pro studium bohatých dějin industriálového podzemí. Poskytují i příjemný poslech, při němž se lze plně ponořit do různých kompozičních přístupů a estetik jednoho z důležitých představitelů maďarské experimentální elektroniky.
Sándor Vály: Early Works 1988-1992
New Polar Sound Records (https://newpolarsoundrecords.bandcamp.com/)