V minulém díle našeho seriálu představil Milan Guštar minibaskytaru Ashbory s gumovými strunami. Bizarní nástroj je zajímavý nakonec právě také tím, že byl a stále je vyráběn a lze ho zakoupit a to dokonce i v českých (internetových) obchodech s hudebními nástroji. Následující instrument byste ale v nabídce prodejců hudebních nástrojů hledali marně, i když by mohl dříve zmíněnou Ashbory bass vzdáleně v něčem připomenout.
Jedná se o Dijbass amerického bubeníka, perkusisty a hráče na různé etnické nástroje Andyho Grahama. Vynálezce a jediný interpret Dijbassu působil od osmdesátých letech jako bubeník v různých rockových a funkových formacích. V roce 1991 vydává bubeník Grateful Dead Mickey Hart slavnou nahrávku Planet Drum – po jejím poslechu se z Andy Graham stává nadšeným vyznavačem world music. Přicházela devadesátá léta a každý pořádný osvícený bubeník musel mít doma djembe nebo darbuku. Andy si k obligátnímu perkusivnímu setu přidal ještě australské didjeridoo, které také po 2000 letech (podle některých údajů dokonce po 40000 letech!), zaznamenalo značný vzrůst popularity.
Andy Graham dal všechny své nástroje dohromady a sedě za bicí soupravou, fouká ještě zároveň do několika trubek didjeridoo, upevněných ve speciálním stojanu.
Je zajímavé jak západního hudebníka hrajícího na tento nástroj často napadá, jak zaměstnat volné ruce, když přece didjeridoo nemá žádné klapky, které by se musely mačkat. Samo vyluzování zvuku na dutou větev, kterou v podstatě tento nástroj, je poměrně fyzicky náročné a má zároveň pozitivní účinky na organismus. Má v podstatě parametry sportu.
Západní hudebník si tedy k pomyslné jízdě na rotopedu přidá ještě vzpírání, protože ruce má ještě volné. Takové je už zřejmě povaha celého našeho konání.
Andy si kromě perkusí ke hře na didjeridoo přidal ještě speciální nástavec, který trochu vzhledem připomene africkou koru, vydávaným zvukem pak spíš brazilské berimbau nebo na podobném principu vyrobený “akustický rám” Pavla Fajta. Zmíněný rám je možno rozeznít i smyčcem, jak můžete sami vidět v tomto videu:
A nyní už se dostáváme k hlavnímu tématu tohoto příspěvku, páně Grahamovu nejpodivnějšímu vynálezu – hybridu basové kytary a didjeridoo.
The Dijbass je zhotoven z eloxovaného hliníku a jeho duté tělo je vybaveno systémem zvukových přepážek, tak aby se do zhruba šedesáticentimetrového těla nástroje vešel vzduchový labyrint odpovídající průměrné délce didjeridoo, která činívá asi 1,3 metru.
Náústek je rovněž hliníkový a uvnitř nástroje se skrývá zabudovaný kondenzátorový mikrofon, který snímá zvuk trubky. Basová část nástroje je snímaná běžným elektromagnetickým snímačem- bezpražcová baskytara s krátkou menzurou tvoří vlastně obal nástroje dechového. Ladící mechanika je umístěna dole, aby kolíky nepřekážely hráči při foukání. Speciální kobylka umožňuje zvýšit uchycení obou prostředních strun pro případnou hru smyčcem. Po straně nástroje je soustava ladících děr, které slouží k přelaďování dechové části nástroje chromaticky od H do F.
Celý nástroj si Andy při hraní opírá o zem, nebo je možno ho upnout do speciálního stativu.
Zde vizme tento podivuhodný nástroj v akci:
