- Inzerce -

Milton Babbitt: skladatel jako vědec

V sobotu 29. ledna zemřel ve věku 94 let americký skladatel Milton Babbitt. Tato zpráva českými médii neproběhla, narozdíl například od Henryka Góreckého nebyl Babbitt zrovna skladatel pro masy. Naopak. V každé knize o dějinách hudby 20. století mu sice je věnováno důstojné místo a  uctivé zmínky, zároveň ho ale je možné dát jako typického zástupce hudby, která vzniká v laboratoři. Babbitt sám s tím zřejmě problémy neměl, naopak svou vizi současného skladatele jako špičkového vědce, jenž nemusí usilovat o to, aby mu běžní lidé rozuměli, zformuloval již v  padesátých letech v textu Who Cares If You Listen. Skladatele v něm staví na roveň špičkovým teoretickým fyzikům (sám původně studoval matematiku) a tvrdí, že je třeba požadovat také po publiku soudobé hudby vyšší míru vzdělanosti a specializovanosti. Izolace, v níž se soudobá hudba po druhé světové válce ocitla, není podle něj ničím nenormálním, je třeba ji akceptovat a využít.

„Dovoluji si tedy navrhnout, aby skladatel prokázal sobě i své hudbě okamžitou a konečnou službu tím, že se zcela, rozhodně a dobrovolně stáhne z veřejného světa do oblasti soukromého provádění a  elektronických médií, která reálně umožňují eliminaci veřejných a  společenských aspektů hudební kompozice. Tím, že tak učiní, (…) získá svobodu k soukromému rozvíjení profesionální kariéry, která je v  protikladu k neprofesionálním kompromisům a exhibicionismu.“

Babbittův text odráží intelektuální atmosféru evropské poválečné hudby, která navazovala na meziválečný serialismus Arnolda Schönberga nebo Antona Weberna a budoucnost viděla v racionálním strukturování hudebních prvků. Milton Babbit byl jedním z hlavních průkopníků těchto myšlenek ve Spojených státech a byl vzorem dlouhým zástupům skladatelů usídlených na tamních univerzitách. Experimentoval také s využitím elektroniky, nejslavnější je asi jeho skladba Philomel pro hlas a syntezátor. Navzdory svým radikálním názorům z 50. let se nikdy z veřejného hudebního života nestáhl a některá jeho díla jsou přístupná i bez vysokoškolského diplomu.

Důkazem může být, že jeho skladbu Semi-Simple Variations převzala a  přepracovala i skupina The Bad Plus (recenzi na jejich aktuální CD najdete v HV 1/2011).

Originál

The Bad Plus


Ostravská punková smršť s Horstem Fuchsem, Spinozou a klauny

Osmé bienále New Opera Days Ostrava neboli Dny nové opery Ostrava v pěti večerech přineslo celkem sedm oper – šest premiér světových a jednu evropskou.

Kardiostimulátor 268

Libanonské taneční iluze, ambientní bubnovačka a skryté signály.

Zkouška sirén – Smetiprach

O řekách, komunitách, paměti a písni

Kardiostimulátor 267

Hudba nová průmyslová, přátelské klavírní dialogy a pobyt u jezírka

Hermovo ucho – Many Many Women a Fin de Partie

Dva příklady, jak překládat marná slova do hlubokomyslné hudby.

Jen musíš cítit, že to jde z tebe

Inovativní formy umění v kulisách Jáchymova a v rukou mladých lidí.

Komponování jako darwinovský proces

Jak lze v současnosti provokovat podle Elliotta Sharpa.

Škatulka ambientu je pro mě docela úzká

Rozhovor s Ladislavem Buchtou aka Ladbuchem.

Free Forms of Arts na Ponavě

Zelené žáby, udu i kontrapunkt hostí kavárny.

Zkouška sirén – Zvuky rajského kovu

Otec Dionysios Tabakis chválí Boha s elektrickou kytarou a umělou inteligencí.