Klarinet je nástroj s velkým rozsahem i dynamickými možnostmi, což některé experimentující hudebníky vede k tomu, že na něj hrají potichu a málo not. Jedním z takových úsporných klarinetistů je Berlíňan Kai Fagaschinski (na fotografii Kateřiny Ratajové), jehož profil najdete v HV 3/07. Ačkoliv je spojen především s berlínskou scénou redukcionistické improvizace, věnuje se také hudbě komponované, a to od roku 2000 v projektu The International Nothing. V něm je mu partnerem další klarinetista, Michael Thieke. Ze svých nástrojů loudí ti dva především dlouhé a tiché tóny, důležitou roli hraje šumění dechu a další vedlejší zvukové produkty, které se u „normální“ hudby zvukaři snaží všemožně vymýtit. Dva klarinetové hlasy se někdy pohybují těsně u sebe, jen nepatrně rozladěné, čímž vznikají diferenční tóny, charakteristické chvění, posluchačský vjem na hranici příjemného a iritujícího, z něhož se občas vynoří zvuková iluze dalších hlasů. Čistě akustickými prostředky se Fagaschinskimu s Thiekem občas daří vyvolat dojem elektronické hudby. Nejde jim ovšem o pouhé hrátky se zvuky, místo zde má i melodická linie, ačkoliv písničkového formátu se nedočkáme. Dvojice zatím vydala dvě nahrávky na značce ftarri: v roce 2006 Mainstream, na němž zvuk dua zpestřuje účast několika hostů, a letošní Less Action, Less Excitement, Less Everything, jehož redukcionistickému názvu odpovídá i soustředění výhradně na klarinety bez rušivé přítomnosti jiných nástrojů. Jejich hudba za tu dobu dosáhla ještě větší vybroušenosti a zklidnění a jejich kontrola nástroje připomíná japonské mnichy věnující se dechové editaci s flétnou šakuhači. U tohoto druhu hudby je živý zážitek nenahraditelný a domácí publikum si ho bude moci dopřát v pondělí 20. září v pražském prostoru Školská 28.
