Celer: Without Retrospect, the Morning
Glacial Movements Records (www.glacialmovements.com)
Je přecelerováno nebo Celeru není nikdy dost? Po původním obsazení v manželském duu s Danielle Baquet-Long, vystupující také jako Chubb Wolf (1983 – 2009), ovládl Will Long se svou abstraktně ambientní ne-hudbou, založenou většinou na field recordings, pole jako sólista a vychrlil řadu desek, většinou ve vlastní produkci. Ale spojil se i s dalšími, obdobně zaměřenými snovači zvuku (viz nedávnou recenzi v His Voice). Není divu, že se na něj obrátily ledově zacílené Glacial Movements, aby posílil jejich adoraci sněhu a ledu. Z CD Without Retrospect, the Morning vás však neovane ledová hrůza ani znásobený jekot meluzíny. Sedm atmosférických zastavení, nahrávaných v rozmezí let 2009 až 2001 v Kalifornii, Mississippi, Tokyu, ale především v kanadské Jižní Albertě, posbíralo všechno možné od poryvů počasí přes horské fukýře po popraskávání ledových plání, to vše donásobeno klavírem a syntezátorem, ale celkový „soundtrack“ byl vytěžen až následně nekonečným delayováním a mixováním.
Co z této činnosti vyplynulo, je ponořeno do zastřenosti, táhlé, nepříliš proměňované širosti a rozvíravosti na samé hranici slyšitelnosti, kdy máme pouze vytušit, co se děje. Tato zakletá zahloubenost rezonuje se vzduchem a snad i s dechem, je téměř nehlasná, místy osciluje do vytracena, je přímočará, neprovokující, ale právě v této umírněnosti vrstvení táhlých zvuků a v jejich nenápadném převrstvování se může zadřít pod kůži. Zdánlivá neproměnnost v jedné rovině, samovolný zvukový minimalismus, sunoucí ozvučené variace na téměř-ticho, uplývá do zahloučena nebo do ztracena, podeznívá usebraně na hraně neslyšitelna, jako by si tvůrce tohoto zvukového tušení řekl, že mlčeti je zlato…, jako by se ptal, komu že tady zvoní hrana…
Toto prokombinování povětrnostních nálad, odezva chladu či slunečního svitu, všudypřítomné jitřní jitření je zhmotněno do povlovně nabírajících a zabírajících šarád, které vytvářejí nevzrušené plochy se vzrušivým napětím. A tak ad infinitum. Glacial Movements Records si mohou připsat další kladný bod. A posluchač, který se do tohoto plynutí ponoří (nejlépe se sluchátky, aby mohl vychutnat právě ony méně zřetelné nuance), si může Longovo zaklínání dostatečně vychutnat. V tom je i odpověď na úvodní otázku. Záleží ovšem zároveň na porovnání s dalšími elaboráty, nakolik se liší či zda jsou vzájemně až příliš totožné.
