- Inzerce -

Eyes Of A Blue Dog: Rise

Eyes Of A Blue Dog: Rise

Babel Label (www.babellabel.co.uk)

 

Přestože oživování jazzu elektronickou hudbou si stále ve světě současné hudby uchovává jakýsi až mýtický punc novátorství, není v dnešní době už zdaleka ničím originálním. Pokud se však určitá energie v kombinování prvků jazzu a taneční hudby stále ukrývá, je to spíše v menších hudebních tělesech složených z muzikantů, kteří si jen odskočí odpočinout od svých zaběhlých kapel. Album Rise britsko-norského tria Eyes Of A Blue Dog vycházející na značce Babel se této svěží energie vzniklé z alchemického propojení řízného dubstepu, podmanivého ambientu a osvěžujícího jazzu snaží chopit a řádně ji využít.

Devět skladeb, z nichž pět obohacuje zpěv Elisabeth Nygard by dle očekávání mělo k vytvoření unikátní atmosféry a vyvolání dostatku hudebních dojmů bohatě stačit. I opakovaný poslech alba však jazzmana nebo náročnějšího posluchače příliš nepozvedne. Album, jakožto i jednotlivé skladby, trpí dynamickou a tématickou ochablostí. Jakmile se určitá skladba rozvine a navnadí očekávání posluchače na to, co bude následovat, ustrne nebo se rozmělní pod nánosem ostatních zvuků. Navíc se často dostaví dojem, jako by jedna složka nečerpala sílu z propojení s druhou, ale spíše strádala pod její tíhou.



Není tomu tak však u všech skladeb. Propracovanou a svébytnou strukturou zaručeně disponuje nejdelší kompozice Marble Faces, která se rovněž zdá být tahounem celého alba. Triu v ní asistuje basista Chris Hill, který obstarává hutnou drum’n’bassově znějící basovou linku. Páteří skladby je rytmický klávesový motiv, který Rory Simmons zdvojuje trumpetou a všelijak melodicky  obohacuje. Uhrančivě rovněž působí rytmická fragmentace skladby vznikající z prolínání elektronických beatů s bubenickými kreacemi Terje Evensena.

Impozantním dojmem rovněž působí fakt, že za většinu hudebního materiálu, který vládne zvukem celé kapely jsou zodpovědni jen Simmons a Evensen. Přesto, že se Eyes Of A Blue Dog pokoušejí představit odvrácenou tvář moderní taneční hudby, sklouzávají svou harmonickou konvenčností a důrazem na líbezný, avšak nijak nevybočující hlasový projev Elisabeth Nygard do mainstreamu, a tudíž album Rise silněji osloví spíše jen příznivce hutných beatů.


Sametové podzemí v Pakulu

Jediný český koncert Velvet Underground se uskutečnil 13. června 1993.

Busking aneb Hledání

Ensemble Opera Diversa se rozloučil s koncertní sezonou ve vnitrobloku.

Masterclass s Barbarou Hannigan

Od niterného prožitku ke (zdánlivě) spontánnímu projevu.

Zkouška sirén – Putování mezi Rackem a Kuňkadlem

Hana Kotková, Salvatore Sciarrino a Luigi Nono v Národním technickém muzeu.

Opravit svět, který se rozpadá

Klavírista Daan Vandewalle zahraje v Příbrami.

Kýč a clustery v Rudolfinu

O skladbě Johna Zorna, kterou Pražskému jaru 20. května 2026 představila Barbara Hannigan.

Hermovo ucho – 100 Miles. Modrý plamen hoří dál

Před sto lety se narodil Miles Davis.

Vyhýbat se unylé stejnoměrnosti

Fred Hersch a jeho komplexní znalost jazzové tradice.

Pozitivní skryté záměry

Rozhovor s Michalem Nejtkem.

Opera? Rave? OPERAVE!

Možnosti, úspěchy i limity setkávání operních hlasů s DJskou scénou.