- Inzerce -

Pan Sonic: Oksastus

Pan Sonic: Oksastus

Kvitnu (https://kvitnu.com)

 

Oksastus vychází na ukrajinském labelu Kvitnu, po třech letech od posledního alba prominentních finských elektronických umělců. Album je v podstatě živým záznamem vystoupení dua v Kyjevě v roce 2009. Tvoří jej osm skladeb o celkové stopáži přibližně 62 minut. Názvy skladeb jsou označeny pouze délkou jejich trvání.

Zvuk alba je jaksi křupavý a šustivý, nicméně pevný a přísný. Barvy zvukového spektra Pan Sonic jsou přebohaté. Surovější zvuky znějí jako prohnané přes monstrózní distortion, nebo jako úpění zavazbeného pultu. Analogové syntezátory se nevyžívají v typicky analogovém zvuku a opájení se filtrováním tam a zpátky. Celkový zvuk je stlačený, agresivní, ale ne nepříjemný, nebo snad prvoplánově zlý. Je jaksi neutrální, ve smyslu nerozlišování mezi analogem a digitálem.




Část materiálu stojí na stručných, pevných beatech, ne příliš rychlých, zhruba někde kolem 100 BPM, někdy se k lakonickému basovému bubnu přidává frenetická hihatka, tu se zjeví rušivé křupání, jakoby bouřících se přístrojů. Skladby se leckdy přesunou z tepání minimal techna do halucinogenního houkání a přísných elektrických dronů. Typický je také vyloženě cirkulárkový zvuk, například ve 5’31”, kde cirkulárka přejímá úlohu sólového nástroje a doplňuje se s pěnivým zvukem kvílícím ve výškách.

Skladba 17’28” zase začíná minutou neměnného sinusového tónu, ale během více než čtvrthodiny své stopáže se dopracuje přes techno basový riff a glitchové rytmy až k šustícímu vazbení okrášlenému modulací a v závěru až k pomalému a zlověstnému EBM. Vtipná je následující skladba 4’40”, což je jakási noisová verze triphopu v podání Pan Sonic. Závěrečná 5’41” je pak už dokonalou elektronickou rekonstrukcí rocku s beaty, basy a sólujícími nástroji, mohla by to být třeba nějaká coververze Young Gods.

Na živou nahrávku je Oksastus velmi disciplinovaná deska, občas jsou sice slyšet divoké prskance zvuků, o kterých si můžeme myslet, že vznikly jako produkt momentální situace při živém hraní, ale jinak se zvuková masa valí vpřed přesně jako plynulý proud řeči tajuplných strojů a přístrojů Pan Sonic.


Ostravská punková smršť s Horstem Fuchsem, Spinozou a klauny

Osmé bienále New Opera Days Ostrava neboli Dny nové opery Ostrava v pěti večerech přineslo celkem sedm oper – šest premiér světových a jednu evropskou.

Kardiostimulátor 268

Libanonské taneční iluze, ambientní bubnovačka a skryté signály.

Zkouška sirén – Smetiprach

O řekách, komunitách, paměti a písni

Kardiostimulátor 267

Hudba nová průmyslová, přátelské klavírní dialogy a pobyt u jezírka

Hermovo ucho – Many Many Women a Fin de Partie

Dva příklady, jak překládat marná slova do hlubokomyslné hudby.

Jen musíš cítit, že to jde z tebe

Inovativní formy umění v kulisách Jáchymova a v rukou mladých lidí.

Komponování jako darwinovský proces

Jak lze v současnosti provokovat podle Elliotta Sharpa.

Škatulka ambientu je pro mě docela úzká

Rozhovor s Ladislavem Buchtou aka Ladbuchem.

Free Forms of Arts na Ponavě

Zelené žáby, udu i kontrapunkt hostí kavárny.

Zkouška sirén – Zvuky rajského kovu

Otec Dionysios Tabakis chválí Boha s elektrickou kytarou a umělou inteligencí.