- Inzerce -

Bill Orcutt: Tupac Tattoo

Bill Orcutt je všechno, jen ne normální kytarista. Nevím o žádném jiném hráči na tento ušlechtilý strunný nástroj, kterému bych věřil, že jistě i zcela mimoděk, dodržuje přikázání kytarové hry Cpt. Beefhearta. Přikázání jsou k přečtení zde. Obsahují takové úkony jako cvičení před křovím, poslech ptačích písní a další pokyny, jako nošení klobouku, nebo uchovávání kytary v tmavém místě s miskou vody. Jednou z nejdůležitějších poznámek je ale přikázání čtvrté: “Pokud se proviníš myšlením, jsi mimo! Musíš hrát jako tonoucí, snažící se zachytit břehu.”

Při poslechu Billa Orcutta jsem si vždy snadno dokázal představit, že adresátem jeho hry může být úplně klidně ono beefheartovské křoví a rovněž tak mám pocit, že Orcutt před uchopením kytary odkládá hřích myšlení stranou. Neznamená to, že by snad produkoval nějaké blábolivé improvizace, zcela evidentně má svůj nástroj pevně pod kontrolou – jen pravidla hry jsou tu trochu posunutá. Orcutt prezentuje na albu Tupac Tattoo dřevní blues, rozložené, rozklížené a rozskřípané, podpořené někdy rockově jednoduchými, někdy až kobzolovitými rytmy bicích, vše tonoucí v podivném dozvuku, který značí že nahrávka vznikla rozhodně jinde než v konvenčním zvukovém studiu. Náladou či drivem je nahrávka trochu podobná produkci jiného kytarového podivína – Boba Loga III. Ovšem zatímco ten míří přesně na cíl a chytlavými riffy a přímočarými texty si podmaňuje posluchače, Orcutt do své kytary vytlouká monotónní figury, střídané frenetickými strunnými eskapádami, které  zmatou i toho nejdřevnějšího bluesmana a místo zpěvu si občas jen blábolí a haleká pod vousy, chvílemi jako věhlasný vibrafonista Lionel Hampton. Necílí na nic. Tato hudba není vypočítavá, ani pečlivě vyprodukovaná. Orcutt sice huláká jako onen příslovečný tonoucí, ale současně se svým nástrojem vytváří jediný organismus. Tohle je jiná kytarová hra, taková která se nedá naučit.

Tupac Tattoo je jednoznačně bluesové album. Je to blues neučesané, špinavě zahrané a ještě špinavěji nahrané. Bluesovou dvanáctku na něm ale nehledejte. S formalitami se Bill Orcutt nezdržuje. Tady se řeší důležitější věci.  

Bill Orcutt: Tupac Tattoo

Palilalia Records (https://palilalia.com)  


Ostravská punková smršť s Horstem Fuchsem, Spinozou a klauny

Osmé bienále New Opera Days Ostrava neboli Dny nové opery Ostrava v pěti večerech přineslo celkem sedm oper – šest premiér světových a jednu evropskou.

Kardiostimulátor 268

Libanonské taneční iluze, ambientní bubnovačka a skryté signály.

Zkouška sirén – Smetiprach

O řekách, komunitách, paměti a písni

Kardiostimulátor 267

Hudba nová průmyslová, přátelské klavírní dialogy a pobyt u jezírka

Hermovo ucho – Many Many Women a Fin de Partie

Dva příklady, jak překládat marná slova do hlubokomyslné hudby.

Jen musíš cítit, že to jde z tebe

Inovativní formy umění v kulisách Jáchymova a v rukou mladých lidí.

Komponování jako darwinovský proces

Jak lze v současnosti provokovat podle Elliotta Sharpa.

Škatulka ambientu je pro mě docela úzká

Rozhovor s Ladislavem Buchtou aka Ladbuchem.

Free Forms of Arts na Ponavě

Zelené žáby, udu i kontrapunkt hostí kavárny.

Zkouška sirén – Zvuky rajského kovu

Otec Dionysios Tabakis chválí Boha s elektrickou kytarou a umělou inteligencí.