5. června zemřel ve věku 78 let norský hudební skladatel Arne Nordheim. V posledních letech svého života byl známý především díky albům, která mu vyšla na značce Rune Grammofon, v jejímž katalogu zaměřeném na avantgardní jazz a elektronickou improvizaci působil trochu anomálně. Zakladatel labelu Rune Kristoffersen ale věděl to, co mnoha akademicky vzdělaní hudebníci vědět nechtějí nebo přehlížejí: soudobá elektronická vážná hudba se těší nezměrně větší pozornosti milovníků alternativních žánrů než soudobá vážná hudba neelektronická. A tak Nordheim, na nějž byl svět artificiální hudby příliš konzervativní a který proto místo rodného Norska po několik let působil v Dánsku a Polsku, na přelomu tisíciletí konečně našel nepředpojaté publikum.
Arne Nordheim (1931 – 2010)
Hermovo ucho – 100 Miles. Modrý plamen hoří dál
Před sto lety se narodil Miles Davis.
Vyhýbat se unylé stejnoměrnosti
Fred Hersch a jeho komplexní znalost jazzové tradice.
Pozitivní skryté záměry
Rozhovor s Michalem Nejtkem.
Opera? Rave? OPERAVE!
Možnosti, úspěchy i limity setkávání operních hlasů s DJskou scénou.
Hermovo ucho – Frithova akcidentální hudba v Punctu
Mřížka je spolehlivým nástrojem dynamické rekombinace prvků na vícero úrovních. Nejdřív jez, pak s láskou vař.
Zkouška sirén: Smířili jsme se s tím, že jsme Američané
Raven Chacon a soudobá hudba národa Navahů.
Hudba jako prostředí péče
Hudba jako léčivý rituál, otevřený prostor, jako síť vztahů a nástroj empatie. Lyra Pramuk vystoupí v Praze.
Michal Rataj: Nebavilo by mě dělat „nabubřelou“ hudbu
Hudba ve filmu, společnosti i ve veřejném prostoru.
Lineární hudba Craiga Taborna
Nad novým albem „všežravého“ amerického jazzového klavíristy.
Komponování bez autora
Osobní zamyšlení nad konceptem propoziční hudby.
