Americký zvukový experimentátor, politický aktivista a univerzitní profesor Bob Ostertag se v roce 2006 rozhodl dát všechny své nahrávky zdarma ke stažení na web, aby se tak vyvázal z nutnosti potýkat se s mechanismy hudebního průmyslu. Svůj pohled na střet průmyslu s internetem také okomentoval. O sedm let později se rozhodl, že za svou nejnovější nahrávku znovu bude chtít od posluchačů zaplatit. V úvaze publikované na politicko-uměleckém serveru Guernica vysvětluje, co ho k tomuto rozhodnutí vedlo: Jednak to bylo zjištění, že stovky tisíc stažených desek neznamená stovky tisíc desek poslechnutých. Anketou mezi svými studenty si ověřil, že nahrávky hromaděné z bezplatných zdrojů často zůstanou věčně nepřehrány, zatímco ty zaplacené mají o dost větší naději. Druhým důvodem byl fakt, že ačkoliv máme v současnosti k dispozici řadu služeb umožňující online šíření hudby, myšlení těch, kdo je provozují, často zůstává věrné dřívějším schématům.
„Pro většinu lidí, kteří považují novou hudbu za důležitou součást svých životů, se nejběžnějšími cestami k ní staly iTunes, Spotify, Pandora atd. – webové stránky umožňující uživatelům začít od jejich oblíbenců a posouvat se k hudbě označené z nějakého důvodu jako podobné. Studenti a fanatičtí sběratelé mohou po nocích dumat, jak se zdarma dostat k tomu, co chtějí, ale pro většinu jsou výše uvedené stránky tím hlavním zdrojem k objevování nové hudby. A tyto stránky nepřijímají hudbu dávanou zdarma. Těm jde především o vydělávání peněz.“
Ani v éře šířícího se systému Creative Commons nemusí být snadné dát hudbu k dispozici bezplatně a Bob Ostertag to zjistil paradoxně ve sporu s lidmi považovanými za symbol odporu vůči copyrightu – se skupinou Negativeland, která se proslavila spory s rockovými dinosaury U2. Na jejich značce Seeland kdysi Ostertag vydal jedno CD a hudbu z něj chtěl později poskytnout jako doprovod k filmu, jenž natočil režisér Jacques Sirot. Když byl film zveřejněn na youtube, Independent Online Distribution Alliance si vyžádala jeho zablokování na žádost majitele práv k hudbě. Ukázalo se, že to bylo na nátlak právě firmy Seeland, která měla pocit, že jí Ostertag dluží peníze. Bojovníci proti přebujelému copyrightu využili copyright, aby získali peníze za hudbu Boba Ostertaga, jenž ji chtěl dávat zadarmo.
I jiné bizarní situace mohou nastat, když se nové technologie spojí se starým myšlením. Ostertag ve svém textu zmiňuje problém, do něhož se dostal jeho přítel, hudebník Etienne Noreau-Hebert, když nahrál svou skladbu na server SoundCloud, stránku v současné době velice oblíbenou mainstreamovými i nezávislými muzikanty. SoundCloud používá automatizovaného souftwareového robota pročesávajícího nahrávky a hledajícího podobnost s těmi, o jejichž stažení požádali majitelé práv. Algoritmus robota zjistil shodu mezi abstraktní elektronickou kompozicí 121223-Muhamarra-v0.3 Noreau-Heberta a písní Love Lockdown hiphopové hvězdy Kanye Westa a dotyčnou nahrávku zablokoval. Pokud se chce dotčený umělec přít, musí podstoupit celkem časově náročný proces.
Trocha hledání ukazuje, že autorskoprávní automatizovaní hlídací psi mají podivně nakonfigurované slechy. Letos v březnu popsal podobný případ umělec pracující pod jménem stAllio! nGsta, jemuž SoundCloud zablokoval skladbu pro podobnost s jinou. Jak lze porovnat na jeho stránce, intenzivní elektronický hluk zněl robotovi stejně jako zcela tuctová taneční produkce. Na stránkách SoundCloud vyjádřila řada uživatelů nespokojenost s touto politikou, nicméně zdá se, že změna zatím není na obzoru.
Bob Ostertag nakonec své nejnovější CD A Book of Hours vydává skrze službu CDBaby, která je dostane i do internetových hudebních supermartketů. Zájemci za něj zaplatí $1.99, za což se jim dostane bezmála hodinu hudby v podání vokalistů Shelly Hirsch, Phila Mintona a Theo Bleckmana a saxofonu Roscoe Mitchella. Jeho vystřízlivění z internetového nadšení ukazuje, jak v mnoha ohledech přinášejí nové internetové služby skutečně hodně dobrého i pro hudbu na okraji. Pokud však bude ty nové služby řídit staré myšlení a systém hvězd, který vyhovuje velkým vydavatelským společnostem, budeme stále nuceni hledat jiné cesty.
