- Inzerce -

Brinicle: First Frost

Norsko-kanadsko-slovenské trio Brinicle vydává své první album u portugalského vydavatelství Creative Sources. Album tvoří tři delší tracky o celkové délce asi pětatřiceti minut.

První skladba First Frost přináší příjemně rozklížený a rozvrzaný zvuk, který kdykoliv hrozí akcelerací do přísného nátěru nebo naopak do zasmušilejších poloh, něco je tu ale vždy jinak. Sólový hlas elektrické kytary často přebírá hlava nehlava smýkaný kontrabas, jen aby po chvíli uvolnil místo, které zaplní ještě ujetější aleatorické kytarové balábile. Trio se setkává v rockově přísných pasážích s ostinátní basou a lunatickou kytarou. Zvláštní neuchopitelností zde Brinicle připomenou například Sun City Girls. Lahůdka pro všechny, kteří už mají dost “hezkého” jazzu.

Deep Freeze začíná jako podivná dekonstrukce koktavě funkujícího kusu, jenž celkem záhy přechází do minimalistické nálady, kde hlavní slovo dostane sólový kontrabas. Trio tu zní velmi ztišeně, až jaksi klasicky. Skladba ke konci ovšem přejde v příjemně vrzavé finále, kde přijdou na řadu rozličné extended techniky.

Všelijaké vrzání pak otevírá i poslední, nejdelší track Spring Thaw. Skladba je plná drobných pauz, které oddělují přehrabávání se ve strunách kytary, tahy smyčcem na kontrabas a vybubnovávání na malý bubínek, než se trio v jiné hudební dimenzi najde a sjednotí se na vykloubeném pseudorockovém hraní s nekonečným kytarovým noodlingem Mika McCormicka. Basa Håkona Norby Bjørga tu tvrdí muziku a Michaela Antalová tluče jak bednář na obruče. Přísné a krásné. Z bláznivější poloh se track dále propadne do kytarových meditací střídaných bubenickou exhibicí, která přejde do poměrně smířlivého závěru, postupným vytrácením se poté celé album uzavře.

Album First Frost mohu vřele doporučit všem, kteří si libují v bizarním smyslu pro humor a v rozklížených kompozicích všeho druhu. Trio by jistě stálo za to vidět naživo. Kdy budeme mít tu příležitost, bohužel netuším. Brzy ale bude možnost vidět Michaelu Antalovou s dalším z jejích projektů – Mikoo – na českém turné. 28. října na MFDF Jihlava a o den, repektive o dva dny později pak v Jazzdocku a Domě Umění Ostrava.

Brinicle: First Frost

Creative Sources Recordings (https://www.creativesourcesrec.com)


Zkouška sirén: Smířili jsme se s tím, že jsme Američané

Raven Chacon a soudobá hudba národa Navahů.

Hudba jako prostředí péče

Hudba jako léčivý rituál, otevřený prostor, jako síť vztahů a nástroj empatie. Lyra Pramuk vystoupí v Praze.

Michal Rataj: Nebavilo by mě dělat „nabubřelou“ hudbu

Hudba ve filmu, společnosti i ve veřejném prostoru.

Lineární hudba Craiga Taborna

Nad novým albem „všežravého“ amerického jazzového klavíristy.

Komponování bez autora

Osobní zamyšlení nad konceptem propoziční hudby.

Zvuková dobrodružství v mikrosvětech

Rozhovor s Tomášem Šenkyříkem.

Klávesy Miroslava Beinhauera

Občas se říká, že dobrý pianista zahraje i na parapet. Pokud bych takový úkol chtěla někomu svěřit, byl by to určitě Miroslav Beinhauer.

Tvar, který dýchá

Kaleidoskopická hudba Matouše Hejla.

Zkouška sirén: Vášeň v drážkách

Film The History of Sound a romantický pohled na sběratelství lidových písní.

Hermovo ucho – Stačí jen poslouchat?

8. března by bylo Janu Zuziakovi (1946–2021) osmdesát. Následujícím textem, jenž je upravenou částí připravované monografie, akcentujeme absenci mimořádné brněnské osobnosti na české umělecké scéně.