Kazetám jsme se v His Voice začali věnovat proto, že se jedná o médium téměř zapomenuté a zdánlivě patřící minulosti, přitom ale stále žijící bohatým životem především v kruzích experimentálního hudebního underground a hauntologických křísitelů strašidel osmé dekády. Recenze kazet otiskuje poslední dobou kdekdo, od punkových fanzinů (punkeři se kazet jako jedni z mála nevzdali nikdy) přes e-mailový časopis Vital Weekly (o něm někdy později) až po The Wire, všichni zmínění to ale činí tak nějak okrajově. Blog s názvem Cassette God Review je zcela jiné kafe – nepíše se v něm o ničem jiném než o tom, co nového na kazetách povycházelo. Stránka, která zrovna mění šéfredaktora, vás upozorní na desítky nahrávek, o nichž byste se vzhledem k jejich nízkým nákladům a nechuti vydavatelů inzerovat jinak nedoslechli. A těm, kdo si recenzované kousky budou chtít pořídit, začíná zajímavý závod: většina kazetových alb totiž bývá v cuku letu vyprodána.
