Americké uskupení, jehož název je možná příliš nestydaté nadměrně opakovat a jež si díky své primitivnosti a nekorektní provokativnosti vydobylo kultovní status, platí za průkopníky žánrů grindcore a noisecore. V míře černého humoru, exploatace a všemožně urážejících názvů skladeb zároveň dosáhlo takové míry perverze, že by nemnozí příslušníci výše uvedených scén byli spíše rádi, kdyby nikdy neexistovalo. Výsměch na téma holocaustu či homofobní a misogynní diskurz je i pro většinu nepředpojatých jedinců za hranicí bontonu, a to bez ohledu na kapelou zdůrazňovaný humor a nadsázku. Ohledně Anal Cunt se zároveň čím dál výrazněji množily zkazky o tom, že (zdánlivá) ironie a koketování se šovinismem nakonec přerostly v šovinismus skutečný. Pojďme se nyní na tyto kontroverzní a předčasně zemřelé ikony podívat podrobněji ve článku, který bude v počtu vulgarismů a urážek možná nejhrubší v historii HIS Voice.
I like it when you die
Zakladatel celého projektu a grindcorová enfant terrible číslo jedna Seth Putnam zemřel již v roce 2011 na infarkt. Tehdy mu bylo 43 let (letos by tedy slavil padesátku) a za sebou měl život výrazně protkaný drogami i dalšími rock’n’rollovými radovánkami, o čemž svědčí i ikonické foto níže. To, jakož i celý tvůrčí koncept, učinilo z Putmana v očích mnoha punkerů i metalistů libujících si v politické nekorektnosti legendu. Osobně bych Putmanovu osobnost připodobnil k GG Allinovi ve fúzi s vyjetou a obscénní nápodobou Morrisseyho.
Předčasný odchod kytaristy projektu Joshe Martina pak už přímo dráždí k popkulturnímu výkřiku „karma!“ Hudebník mimo jiné známý i projektem Adolf Satan, v němž se užívá podobné, i když o stupínek měkčí formy „humoru“ jako u Anal Cunt, zemřel na následky pádu z eskalátoru. Když vám umře hudební legenda, kondolencemi a smutnými posty se to na internetu jen hemží, ovšem v tomto případě, jakkoli jich nebylo málo, jsem zaznamenal slušnou záplavu černého humoru na Martinův účet. Nejvíce mě asi dostal komentář „you fell off escalator“ kdesi na youtube, který si zcela ve stylu názvů songů AxCx střílí z neštěstí hudebníka. A abych nepřekročil vkusný počet sprostých slov na článek, budu již nadále používat pouze zkratku AxCx, jež se v souvislosti s kapelou běžně používala.
Song Titles Are Fucking Stupid
Začněme nejprve méně kontroverzní, ale i tak podnětnou minulostí AxCx ve špinavých noisecorových vodách. Kapela vzniká na sklonku 80. let po boku jmen jako Meat Shits či Deche-Charge jako primitivní a cíleně anti-muzikální bordel. Legendárnímu EP s 5643 songy nahranými přes sebe, které patří mezi základní stavební kameny nehudby vykřičených a rozladěných kytar, jsme se v HIS Voice již věnovali. Postupně však z bordelu AxCx začínají vylézat regulérní skladby, třebaže jejich úroveň poslouchatelnosti je trvale a nejspíš cíleně nízká. Lehce přitloustlá a charakteristicky vřeštící opice Seth Putnam má svojské charisma a kapela záhy získává na noise a grindové scéně zaslouženou pozornost. Albem Everyone Should Be Killed z roku 1994 se plně etabluje grindový styl AxCx a začínají se objevovat úsměvné a lehce provokativní názvy songů jako Song Titles Are Fucking Stupid, MTV Is My Source For New Music či Morrissey, což byl v jistém smyslu asi nejhanebnější název, s jakým se kapela kdy vytasila.
Ve víru provokativnosti, celkem intuitivního a obecného urážení a černého humoru již jede naplno o dva roky mladší deska 40 More Reasons to Hate Us a ještě výrazněji následující I Like It When You Die. Názvy tracků jako You’re a Trendy Fucking Pussy, You Play On a Softball Team, Your Kid Is Deformed či už ožehavější Kill Women a You Are Gay se však dají stále chápat jako nevybočující z punkového či metalového étosu. Například ono označení „gay“ se běžné používá v tvrdší metalové scéně, a třebaže jistý odér homofobie v tom asi bude, nemyslím si, že by ji extrémní metalová scéna sama generovala. Spíše ji do ní přinášejí mladí fanoušci ve víru domácího či dokonce školního patriarchálního / homofobního prostředí. O významovém posunu tohoto pojmu svým způsobem svědčí i to, že jako „gay“ se obvykle označují melodické power-metalové kapely se zpěváky „kastráty“, které si obecně zakládají na hypermaskulinní imagi. Nelze ale pominout, že i tímto způsobem si výrazně maskulinní extrémně metalová scéna potvrzuje svou mužskou výjimečnost. Naplno rozjetá exploatace homofobie a misogynie, jakou předvádějí AxCx, bez překvapení přijde vtipná především mladým bílým heterosexuálním mužům.
Nadsázku, kterou AxCx ředí ostatní obsah v mnohých případech do očí bijícím způsobem, však nelze nepřipomenout. Nejde přitom jen o tituly jako Everyone In Anal Cunt Is Dumb či Everyone In the Underground Music Scene Is Stupid, husarský kousek ve vepřovém humoru se AxCx povedl na albu Picnic of Love z roku 1998. Na něm dominuje akustická kytara a falzetem zpívaný čistý vokál. A ano, zní to ještě hůř, než si z textu domyslíte. Songy z Picnic of Love jako I Respect Your Feelings As a Woman And a Human či In My Heart There’s a Star Named After You někteří fanoušci kapely nejspíš označí za perly v koruně analcuntovského humoru.
A bude hůř
Další desky jako It Just Gets Worse a především Defenders of the Hate už nabírají nenávratné obrátky. Přichází názvy jako I Lit Your Baby On Fire, Women: Nature’s Punching Bag, You’re Pregnant, So I Kicked You In The Stomach, You Were Too Ugly to Rape, So I Beat the Shit Out Of You, což je neoddiskutovatelně přehnaná exploatace sexismu a misogynie, ovšem AxCx se tu nezastavují a to samé provádějí i s rasismem a antisemitismem (You Converted to Judaism So a Guy Would Touch Your Dick, Ha Ha Halocaust, Into The Oven), či se přihřejí na jednom nedoceněném malíři (I am Hitler, Hitler Was a Sensitive Man a I Went Back in Time And Voted For Hitler).
O přetrvávající, i když zbrutalizované nadsázce nás pak mají přesvědčit tituly jako I Became a Counselor So I Could Tell Rape Victims They Asked For It, Your Kid Committed Suicide Because You Suck, I Made Your Kid Get A.I.D.S. So You Could Watch It Die, All Our Fans Are Gay či Limp Bizkit Think They’re Black, But They’re Just Gay. Pokud tvrdíte, že vám při čtení těchto názvů ani jednou necukly koutky, nejspíš jednoduše lžete. Nicméně co se týče toho „humoru“ na účet Hitlera a holocaustu, nalezneme i příklady, jež by nás mohly zkoušet přesvědčovat, že se jedná o trochu sofistikovanější trolling, než by se mohlo zdát. Vodítkem by mohla být třeba The South Won’t Rise Again i na první pohled nestydatá I Sent Concentration Camp Footage To America’s Funniest Home Videos končící obratem „I didn’t win the $10,000 / So I sent interment camp footage / I didn’t win again / So I sent Birth of a Nation,“ z čehož jedinci znalejší americké popkultury vyčtou poměrně sofistikovaný plivanec do tváře mainstreamu. Zrození národa je de facto první americký velkofilm z roku 1915; opěvuje Ku-Klux-Klan a stal se na značnou dobu hegemonním diskurzem v popularizaci dějin USA.
Pro tuto interpretaci pak může hovořit i elementární rozbor skladby I am Hitler, kdy jsou tím Hitlerem slova „anal“ a „cunt.“ Obal desky Defenders of the Hate, na němž je ikonické a necudné logo kapely spojeno s říšskou orlicí, rovněž ve své podstatě ikonograficky zobrazuje pravý opak chvály nacismu. Nelze přitom zapomínat ani na faktickou neposlouchatelnost hudebního projevu. Sofistikovanost celého počinu však výrazně vyvrací samotný duševní stav hudebníků v té době, neboť v roce 2004 Seth Putnam při nepodařené kombinaci drog upadl do měsíčního kómatu. Díky tomu, že jednu starší píseň AxCx nazval You’re In a Coma, kapela získává reputaci až geniálních trollů, jimž je s perverzí sobě vlastní nakloněna i pomyslná rock’n’rollová štěstěna.
Jenže to celé zároveň smrdí něčím hodně nepěkným. Výše zmíněná skladba „I am Hitler“ totiž vyšla na splitku s regulérní nazi punk kapelou Raunchous Brothers. Interpretaci idiotismu takových nácků, kteří by vydali splitko s kapelou tvrdící, že „anál“ a „píča“ je Hitler, nyní ponechme stranou. Je tu totiž také kapela Vaginal Jesus. Snad jediný příklad „white power grindcoru“, jaký mi kdy byl ukázán, vydávaný navíc labelem Resistance Records, dříve řízený Georgem Burdim z top nazi kapely Rahowa. Vaginal Jesus navíc působili již od začátku 90. let, tedy v době, kdy jeli AxCx ještě poměrně korektní bordel. Pravda, Putnam se tímto angažmá nechlubil a teprve později přiznal, že vokály v kapele jsou jeho dílem (ukryl se tam pod pseudonymem The Honorable Reverend Fuckface Chainsaw). Styl názvů songů je však rukopisu AxCx dosti podobný, na albu Affirmative Apartheid z roku 2000, tedy současníku Defenders of the Hate, explodují bomby jako Happy Hanukaust, Mandatory Abortions for Niggers, One-Way Ticket to Treblinka a ještě mnohem horší.
Zkusme se nyní na Vaginal Jesus podívat stejnou optikou jako na „hitlerjokes“ od AxCx. Název projektu není zrovna takový, jaký bychom od typické white power kapely čekali. Pseudonymy veřejně neznámých hudebníků jako Jim Crow (termín náležící k rasovým zákonům v USA), David Duke (skutečná osoba, jeden z vrcholných nácků, jednu dobu i šéf Ku-Klux Klanu) či Pontius Pilate (originál snad všichni znají, ale ve VxJx tento post zastával bubeník AxCx Tim Morse) nás mohou rovněž nahlodat, že se jedná pouze o velenevkusný vtip či přímo skrytou parodii. V tomto smyslu se zamýšlí například blogger Metal Jew, který dodává, že Vaginal Jesus byli podle všeho z Resistance Records vyhozeni proto, že onen rasový boj neberou vážně. Zároveň ale připouští i hypotézu, že „je možné, že to naopak Putnam bral daleko vážněji, než si takoví ti nemastní neslaní liberálové (jako já) byli připraveni uvědomit.“ Dodejme, že o přímém angažmá VxJx na netu nenalezneme žádné relevantní informace. Část tohoto projektu, konkrétně kytarista pod pseudonymem Jim Crow, se však přejmenovala na Mudoven a vydala pod touto značkou mj. splitko s ultranácky Der Stürmer. Jediný dohledatelný rozhovor s Vaginal Jesus (na alt.skinheads.narkive.com) pak vede rovněž tato persona, ovšem nevypadá to, že by si dělala srandu. Celková obskurnost dění okolo kapely není u white power scény nakonec nic divného.
U pravověrných hardcore-punkových scén tak AxCx bez překvapení a podivu skončili. Putnam se každopádně vzpamatoval z drogového výpadku a kapela začala znovu vystupovat. Do jeho tentokrát již definitivní smrti stihla vydat ještě alba Wearing Out Our Welcome a Fuckin’ A, na němž se vydala do vod charakterizovaných jako „cock rock“, pod čímž si můžeme představit parodický / špatný glam rock. Míra nekorektnosti oproti předchozímu období sice lehce poklesla, ovšem tituly jako I’m Gonna Give You AIDS, Kickin’ Your Ass And Fuckin’ Your Bitch, Beating Up Niggers That Sell Fake Crac či Caring About Anything Is Gay, měly dosvědčit, že AxCx nevyměkli. Úpadek živého hraní byl však znát a případy, kdy se Seth na podiu pod vlivem drog a alkoholu už ani neudržel na nohou, se množily. Nejvíce pozornosti vyvolal koncert na festivalu Blastonbury 2007, kdy Putnam prý během vystoupení hajloval a navíc si nasadil tričko s Davidovou hvězdou a nápisem „Vyhlaďte parazity.“ Došlo i k potyčce s powerviolence kapelou Magrudergrind – hudebníky s židovskými kořeny, kteří AxCx během koncertu napadli.
Je pravda, že jste nedávno hráli v gaybaru?
V jednou z posledních rozhovorů pro Hellbound.ca je Seth tázán, jestli je pravda, že nedávno hráli v gay baru. Na to Putnam odpovídá: „Byl jsem v gay barech několikrát a není to nic zvláštního. Byl to jen koncert, nic zvláštního. Chodím do gay barů od osmdesátých let.“ V další odpovědi rozvádí: „No, nedávno jsme šli na Gay Pride s kamarádem Gay Keithem. Tak dlouho jsme mu říkali Gay Keith, že se s tím smířil. Jmenuje se tak na MySpace. Pak jsme taky dělali evropský turné s názvem All Our Fans Are Gay, a měli “I’m Gay” natištěné na tričkách. Keith je gay a z půlky Žid a je mi to ukradený. Je to dobrý přítel a to ostatní je mi u prdele. Tolik lidí říká, že jsem anti tohle a anti tamto. Přečetli si moje texty a myslí si, že o mně ví všechno.“ Seth Putnam tak může mít za kamarády gaye i nácky a je mu to jedno.
Pomyšlení, že náckové berou AxCx jako „svojí kapelu“ a její logo v milované orlici nosí hrdě na prsou, mě samozřejmě baví. Že by jim při tom AxCx nějak výrazněji otevírali dveře do punkového undergroundu, se říct nedá, ovšem postupně se propojit s Der Stürmer či Burdiho labelem a myslet si, že je tímto způsobem vytrolíte, může dávat smysl snad jen totálně přefetovanému mozku. Ve své „provokaci“ navíc nejsou AxCx vlastně ani trochu avantgardní, rozhodně v nich nehledejme grindcorovou nápodobu „sofistikovaných her“ Boyda Rice, Death in June, Genocide Organ či powerelectronics scény celkově. Jejich pojetí černého humoru výrazně vychází z primitivních předsudků a hypermaskulinního „safe space“ extrémně metalové scény. Napadlo by mě letmé srovnání s českým rapperem Řezníkem, který si do některých počinů údajně též přizval pár nahnědlých individuí, ovšem tento umělec našel svou „správnou míru“ černého humoru (jakkoli to může znít jako oxymóron) a úspěšně se v ní udržel.
Že byli AxCx fajn recese, která se vymkla z rukou díky přemíře drog, nevázaného rock’n’rollu a postupné ztráty soudnosti v otázce, co se dá ještě považovat za „dobrý vtip,“ se nakonec zdá jako poměrně trefný závěr. „Karma“ v podobně specifické smrti Joshe Martina a vlny černého humoru na účet jeho mrtvoly tomu všemu dává jakousi magickou rovnováhu. Nerad bych se ale dočkal toho, že s pomalým mizením vzpomínky na AxCx zmizí i politická nekorektnost na extrémních scénách.