Improvizační čtveřice Gurun Gurun vydala nové album Uzu Oto, jež je kompilací pěti nahrávek pocházejících z pěti vystoupení. Ty na sebe nemají žádnou časovou návaznost. Právě tak se ale kapela pouští do zajímavé hry s posluchačem, jemuž se nesnaží naservírovat ani „autentický“ živák ani novou studiovou desku.
Gurun Gurun sami uvádějí, že se snažili vytvořit netradiční live album. Koncertní nahrávky improvizátorů či improvizačních seskupení často odhalují způsob, jakým mezi sebou komunikují hudebníci během živého vystoupení. Ten je mnohdy odlišný, než kdyby hráli ve studiu či doma. Z hlediska Uzu Oto je jiná dynamika hry prakticky jediná věc, která jej odlišuje od ostatních desek kapely.
Už v prvních vteřinách prvního kusu Komorebi je slyšet opravdu široké panorama zaplněné pro Gurun Gurun typickými kolážemi nejrůznějších zvuků. Už to mi napovědělo, že čtveřice Jára Tarnovski – Tomáš Knoflíček – Ondřej Ježek – Tomáš Procházka spíše než v nějakém koncertním prostoru hraje „naživo“ přímo v mých sluchátkách. Jakákoliv snaha vžít se do situace, v níž se koncert odehrál, se tak stala nemožnou. Komorebi vzešlo z ticha a zase se do něho vrací. Než stihne zmizet, dává ještě najevo touhu dál znít. Co se odehrálo dál, se však už nedá zjistit. Z ticha se pak vynořuje další nahrávka a tak to pokračuje až do konce alba.
Celá kolekce v osobitém obalu z dílny Petra Válka působí spíše jako celistvé vyprávění sešité z několika nesourodých zdrojů. Všechny nahrávky pořízené v rozličných prostorech od Prahy po Trenčín spojuje větší důraz na kontemplativní zkoumání zvukových zdrojů od kytar po nejrůznější objekty a postupné proměny zvukomalby, než že by se rychle spěchalo na proměnlivost jednotlivých koláží. To je nejpravděpodobněji způsobeno samotnou změnou prostředí, v němž album vzniklo. Snaha vytvořit netradiční živou desku sice není zas tak radikální, přesto ale přináší výsledek vznášející otázku, jak ji poslouchat, která by dost možná při výraznějších zásazích v rámci editace či postprodukce pozbyla jakékoli relevance. Vytváří se tu zážitek na pomezí poslechu živého koncertu a studiové práce s většími možnostmi studiových úprav. K této neuchopitelnosti přispívá i opět „dálková“ účast japonských umělců Cuushe, GG a Asuny. Zdánlivě necitlivá vytrhnutí záznamů z kontextů svého vzniku tedy utváří poněkud jedinečnou situaci, v níž se vytrácí jakýkoli náznak podpory autenticity samotného původního vystoupení a které se musíme zkrátka s radostí oddat.
Gurun Gurun: Uzu Oto
Buh Records (https://buhrecords.bandcamp.com)