Původně byl tenhle koncert zamýšlen pro kvarteto trombonistů, kteří se už předtím sešli po dvojicích v různých konstelacích. Jenomže zdravotní stav Johannese Bauera (narozeného v roce 1954) se začal rychle zhoršovat a nedlouho před jeho konáním oznámil, že se nebude moci účastnit. Nakonec v den naplánovaného koncertu v Stadtgarten Köln 6. května 2016 zemřel, a tak mu vystoupení bylo „pouze“ věnováno. Bezesporu však nese duch jeho schopnosti improvizovat s nesmírnou nonšalancí. Pozůstalí – Američan Jeb Bishop (jeho souputník z Globe Unity Orchestra, ročník 1962) a dva Bauerovi soukmenovci Matthias Müller (ročník 1971) a Matthias Muche (ročník 1972) – nepojali totiž svou poctu jako nějakou tryznu, ale jako plnokrevnou jízdu, při níž si občas přizvukují, jindy se škádlivě hašteří a hlavně předvádějí možnosti pozounů v nejrozmanitějších barvách od probublů, fouků, ševelení, úpění, žvahání, prochrupávání až po drobné melodie. Dovedou si mezi sebou povídat, sledovat jeden druhého, bigbítově řádit i jít až do nejtišších zákoutí. Zkrátka hrát si s nejrůznějšími nuancemi i jít do ponorných hloubek, jak to dovedl právě Hannes. Každý má svůj specifický zvuk a tak se zde ukazuje potenciál trombónu v celé své škále.
O necelého čtvrt roku poté se v berlínském Studiobörne 45 zrodilo první CD tria Bistre, které vedle Matthiase Müllera tvoří portugalský violoncellista Guilherme Rodrigues a americký, potažmo hongkongský, nyní v Berlíně usazený kytarista Eric Wong. Jak vlastně jejich opus As We Read Along… číst? Napadá mě výraz minimalismus naruby. Ostatně Rodrigues je druhdy soundartista a to je na celém díle znát, i když tu nejsou použity žádné elektronické berličky. Už název alba i jednotlivých skladeb evokuje jakousi nedořečenost, ale struktury samy o sobě mají svým způsobem ucelený tvar, i když plynou nebo kodrtají zdánlivě odnikud nikam, ale de facto odněkud někam. V abstraktních plochách i drobných vyhrávkách se občas mihnou konkrétnější tahy smyčcem či přívalový trombón nebo klopotkavé vybrnkávání, ale vše působí až nepozemsky. Právě abstrakce je zde relevantní metodou, nikoliv pouhým lartpourlartismem. Největší mysticismus pak představuje druhá skladba In the midst of…, která je opravdu něčím mezi něčím nepopsatelným. Jsou to zborcené tóny, které vyvstávají z popela a uhrančivě se vrací do víru akustických gejzírů jasnozřivosti. Nomádské putování sonickými krajinami, kde je vše možné a na každém rohu číhá nové dobrodružství.
Jeb Bishop / Matthias Müller / Matthias Muche: Konzert für Hannes
Not Two Records (https://www.nottwo.com)
Bistre: As We Read Along…
Creative Sources Recordings (https://www.creativesourcesrec.com)