Londýnská kapela Vanishing Twin se za posledních pět let etablovala jako jedna z nejzajímavějších britských experimentálně popových skupin. Pohledy upřenými do minulosti vzbouzí naději, že budoucnost může být světlá.
Západní společnost se nachází v permanentní válce s mikroby. Neustále nás ohrožují miliardy mikroorganismů, jejichž náporu odoláváme pouze za pomocí moderní medicíny a hrstí spolykaných prášků. Jak můžeme po lidech chtít, aby byli otevřeni vůči čemukoliv novému, když je jim od dětství vštěpováno, že i ten nejmenší organismus na planetě je může jednoduše zabít a je tudíž potřeba být neustále ve střehu a při náznaku rýmy si nechat předepsat odpovídající farmaceutický koktejl? Je vůbec možné, aby naše kultura přijímala nové vlivy a elementy cizích kultur, když má ve své DNA zakódován každodenní lítý boj s nepřátelskými organismy, jehož cílem je jejich definitivní eliminace? Tento obraz z knihy Davida Napiera The Age of Immunology: Conceiving a Future in an Alienated World posloužil jako odrazový můstek druhé dlouhohrající desky Vanishing Twin. Na The Age of Immunology jde tato londýnská kapela ještě dále, než na svých předchozích titulech. Odkrývá nám sonický svět, ve kterém není rozdíl mezi minulostí a budoucností, cizím a vlastním, syntetickým a organickým.
Není to zdaleka poprvé, kdy se zakladatelka Vanishing Twin, anglická básnířka a multiinstrumentalistka Cathy Lucas, uchyluje k literárním aluzím a promyšlené konceptuální práci. Pozornost alternativních hudebních médií si poprvé získala v polovině dekády, když vydávala EPčka pod pseudonymem Orlando. Ten odkazuje k experimentálnímu románu Orlando Virginie Woolfové, který se odehrává na ploše bezmála půl tisíciletí, a jehož hlavní hrdina je gender-fluidní šlechtic. Změna pohlavní vlivného muže slouží Woolfové jako nástroj, kterým zkoumá postavení žen v různých etapách novověku, pro Cathy Lucas je ale důležitější symbolická hodnota procesu proměny a nejistota s ním spojená. Její releasy Earth Moon Earth And Other Round Trips a Play Time. Music For Video Games z let 2014 a 2015 estetiku gender bendingu přetavily do zvukových koláží, které namísto ohýbání pohlaví ohýbaly hranice mezi banálním easy listeningem a sofistikovanou kompoziční prací.
Po roce 2015 začala Lucas postupně opouštět pseudonym Orlando a vkládat autorské síly do nového projektu Vanishing Twin. Nejednoznačnosti a dvojsmysly předchozího pseudonymu vystřídala přiznaná a doslovná introspekce – název projektu odkazuje k syndromu mizejícího dvojčete, procesu během kterého zárodek během rané fáze těhotenství pohltí svého sourozence. Když se ve dvanácti letech Lucas od své matky dozvěděla, že měla mít dvojče, které někdy během těhotenství splynulo s jejím embryem, začala kromě pocitu viny přeživšího být fascinována představou, že nikdy nenarozená sestra žije někde hluboko v zákoutích její osobnosti. Ohledávání hranic vlastní identity, reálného a imaginárního světa, které Lucas od puberty pravidelně podstupuje, zásadním způsobem ovlivnilo i estetiku jejích hudebních projektů. I proto se Vanishing Twin se pohybují na hraně mezi příjemnou nostalgií a zneklidňujícím pocitem, který cítíme, když vidíme něco podivně známého a přesto záhadného. (Západní kulturní studia se s tímto pocitem vyrovnávají pomocí teoretického aparátu, který v češtině chybí.)
Hudba Vanishing Twin ale zároveň nestojí ve vzduchoprázdnu. Už debutová deska Choose Your Own Adventure zvukově odkazovala na britskou hauntologii. V minimalistických melodiích jakoby ožil duch tragicky zahynulé zpěvačky kultovních Broadcast Trish Keenan, sonická paleta kapely bohatě čerpala z ostrovní elektroakustické tradice a zvuku tamějších sedmdesátkových dokumentů a rozhlasových her. Zároveň se kolektiv neuchyluje k banálnímu epigonství, odkaz BBC Radiophonic Workshop a mediálních archeologů sdružených kolem labelu Ghost Box je pro Vanishing Twin pouze výchozí bod pro zkoumání limitů osobních vzpomínek a kulturní paměti.
Lví podíl na inovativní práci se sdílenou zvukovou minulostí mají spoluhráči Cathy Lucas, kytarista Phil M.F.U (Man From Uranus), bubenice Valentina Magaletti, baskytarista Susumu Mukai a multimediální umělec Elliott Arndt. Jejich vliv na zvuk kapely je zřejmý i z loňské kazety Magic & Machines. Ta zachytila kreativní proces kapely, jejich dlouhé meditativní improvizace, ve kterých se stírají hranice mezi jednotlivými muzikantskými egy. V nich se propojují retrofuturistické zvukové koláže s takřka krautrockovou soustředěností, se kterou kapela dekonstruuje jednotlivé hudební nápady. Čerstvá deska The Age of Immunology pak ukazuje, že i hautologický pop čerpající inspiraci z rozličných hudebních zdrojů minulosti může být palčivě aktuální a společensky kritický.
Vanishing Twin totiž svojí hudbou nabízejí protijed na biologicky-pozitivistický diktát strachu z čehokoliv cizího z imunologického názvu desky. Multikulturní kapela ve své hudbě využívá estetiku psychedelických hnutí celého světa, od kosmického roku přes free jazz po tropicalii. Zároveň s tím čím dál tím zřetelněji dávají najevo, že kulturní dědictví členů kapely není jen náhodná okolnost, naopak svoje kosmopolitní zázemí dávají na odiv, a to hudbou, texty (které v mluvených pasážích využívají rodné jazyky jednotlivých členů) nebo tiskovými prohlášeními k desce. Samotný duch hrdé mezinárodní spolupráce působí v současné brexitové Británii jako ozvěna velmi vzdáleného utopického světa, který nemá s šovinistickou současností ostrovní společnosti moc společného. Jejich hudební snění je ale zároveň pevně ukotveno v realitě současnosti, což dokládá i jejich rozhodnutí nenahrávat desku ve studiu, ale na konkrétních místech, které se díky své akustice a geniem loci stávají dalším členem kapely – což je ostatně princip, který využívá čím dál více současných britských experimentátorů.
Vzhledem ke konceptům, které za kapelou stojí, se nabízí desku vnímat i v kontextu osobního poselství zpěvačky, která v prenatálním životě pozbyla část rodiny. Na Age of Immunology slyšíme její novou, multinacionální a multietnickou rodinu. Když Lucas mluví o tom, že jednoho dne budeme všichni součástí jedné velké planetární federace, není těžké jejímu přesvědčení věřit. Pokud tato budoucnost bude alespoň zčásti tak otevřená a svobodná, jako je hudba Vanishing Twin, můžeme si oddechnout a s klidem krátit čas čekání na utopii poslechem (nejen) jejich poslední desky. Svět Vanishing Twin je totiž místem, kde se mohou naplnit veškeré naše představy o tom, jaká by budoucnost měla být.