- Inzerce -

Jonas Kocher – Ilan Manouach: Skeleton Drafts

Toto CD má opravdu výtečně a přitom decentně vyvedený obal po stránce výtvarné i haptické. Z přerostlého nelakovaného papírového digipacku s pozitivně vytlačeným minimem textu (umělci, titul, skladby, technické informace a vydavatel) vybafne CD se zvířecí lebkou a na něm se nacházejí tři obsažné dialogy dvou skvělých improvizátorů.

Je zajímavé sledovat, jak se vyvíjejí nové směry v improvizaci opouštějící postupně „přísná pravidla“ neidiomatické improvizace zformovaná v první dekádě tohoto století. Improvizátoři se stávají zase rozdováděnějšími a jejich nahrávky se často pohybují na širším spektru výrazu i dynamiky. Toho tu máme příklad i zde, když švýcarský akordeonista Jonas Kocher a belgický saxofonista Ilan Manouach diskutují v nečekaně dlouhých úsecích v mnoha různých kontextech. Těžko lze předpokládat, zda se například táhlá plocha atakující každou chvíli z různých registrů akordeonu i saxofonu zvrhne spíše v šumivé popraskávání a hru s tichem nebo ve freejazzovější pokřikování, avšak tuto polohu často infiltrují také odkazy na evropské tradice v polyfonii a kontrapunktu i v sónické avantgardě druhé poloviny dvacátého století. Rozšířené techniky hry na své nástroje mají oba hráči okamžitě po ruce stejně jako modalitu či klasickou harmonii.

Přitom je to celé dost zábavné. Umělci tu skrze své nástroje komunikují opravdu otevřeně, své hudební identity si navzájem odhalují vpravdě upřímně. Je v tom slyšet technické mistrovství, všeobecná inteligence, respekt, a tedy samozřejmě i humor mnoha stupňů, takže výsledkem nemůže být nic jiného než bezchybná a stále energická souhra. Obal skvělý, ale obsah opravdu ještě lepší.

Jonas Kocher – Ilan Manouach: Skeleton Drafts

Bruit Asso (bruit-asso.org)

 

P.S.: Akordeon a saxofon je stále poněkud málo frekventované obsazení, ale jistou tradici, kterou lze sledovat, již má. Kocher a Manouach jsou v rámci žánru stále svobodomyslní punkeři, pokud by však někoho zajímalo o trošku romantičtější skvělé duo s týmiž instrumenty, má smysl připomenout norské duo Trygve Seim a Frode Haltli, jež natočilo album Yeraz pro ECM v roce 2008.

 

 

 


Hermovo ucho – Chvála dlouhověkosti

Stoletý Marshall Allen vydává první desku pod svým jménem, o dva roky mladší Milan Grygar stále vystavuje nová díla, osmdesátiletý Anthony Braxton pracuje na šestatřicetidílné opeře.

Jiří Durman a Miroslav Posejpal: Nové a nové spirály

V kavárně s věrozvěsty české improvizace.

Ten, který se nevrátil

Zemřel Brian Wilson, mimo jiné průkopník DIY přístupu v populární hudbě. Sluníčkový optimismus Beach Boys je skvrnitější, než se na první opalovačku zdá.

Pod povrchem cella a klavíru

Violoncello Matthiase Lozenze s klavírem Miroslava Beinhauera v pětici skladeb provedených v žižkovském Atriu.

Červen v Hudební 3

František Hruška, gobi_10k, Best Before End. Jérôme Noetinger a Petr Vrba.  Durman / Posejpal Duo. Trojice koncertů a poslechových večerů v redakčně-setkávacím prostoru mezi Kampou a Petřínem.

Zkouška sirén: Kyber Erben a Národní Elliott

Zrození experimentu z ducha socialistických kancelářských strojů.

Arvo Pärt 90

Dvě protikladné linie zvonečků, štěstí zažít „svou dobu“ a sbor spíše komorní než filharmonický.

Hermovo ucho – Neklidný duben aneb Roztržená struna intonarumori

Na turné, v operách, v žaláři národů, amfiteátru i atriu. Nu, co se hýbe, to zní.

Vzpomínka na Jaroslava Paláta

Před třiceti lety zemřel Jaroslav Palát, zakladatelská osobnost české industriální hudby. Připomínáme jej rozšířením textu, který pro nás před dvanácti lety napsal jeho hudební souputník.

V rukou i v hlavě

Dva mimořádné klavírní recitály koncertní řady Lichtzwang: dámský i pánský.