- Inzerce -

Kelan Phil Cohran 1927-2017

28.června zemřel v Chicagu ve věku 90 let skladatel, pedagog a multiinstrumentalista Kelan Phil Cohran, spoluzakladatel Asociace pro podporu tvůrčích hudebníků (AACM). V roce 1965 se zrodila platforma, jež zásadním způsobem proměnila nejen jazzovou tvář Ameriky.

Phil Cohran se narodil 8. května 1927 v mississippském Oxfordu, vyrůstal ale v hudebně bohatém St. Louis. Koncem 40. let zde hrál třeba s Clarkem Terrym, po vojně pak s Johnnym Griffinem. V letech 1959-61 byl členem průkopnického Sun Ra Arkestra jako trumpetista a kornetista. Ovšem více ho lákalo využití v jazzu neobvyklých nástrojů, takže se stal výtečným hráčem na citeru, harfu, housle, lesní roh a nejrůznější africké perkuse. Vynalezl nástroj, který nazval frankiphone, což byla rozšířená verze kalimby. V raných šedesátých letech působil v experimentálním souboru Muhala Richarda Abramse. 8. května 1965, tedy na Cohranovy narozeniny, se členové ansámblu sešli v jeho bytě na Východní 75. ulici a Cohran s Abramsem vyhlásil vznik AACM, platformy pro prezentaci své vlastní tvorby. Založil také Afro-Arts Theater, který byl v šedesátých letech epicentrem experimentálního umění na americkém Jihu. Vytvořil též zásadní soubor té doby (ovšem naplno doceněný až mnohem později), který nazval Artistic Heritage Ensemble. Ten ovlivnil tvář i soulové a funkové hudby. Byl v mých počátcích hlavním mentorem, vyjádřil se Roscoe Mitchell, zakladatel Art Ensemble Of Chicago, první z kapel AACM, jež získala mezinárodní uznání.

Pozoruhodný je též fakt, že Cohranových osm synů tvoří devítičlenný Hypnotic Brass Ensemble. Ten je již ale doma v New Yorku a jeho umění nepohrdla třeba i taková hvězda, jakou byl Prince.

Uvědomění si významu pro vývoj současné progresivní hudby napomohlo znovuvydání alba Artistic Heritage Ensemble On the Beach v roce 2001. CD (a nedávno vyšlo opět jako LP) obsahuje kompilaci raného materiálu Cohranova patnáctičlenného souboru, tedy z pozdních 60. let. Jde o vizionářskou hudbu, v níž se organicky, přirozeně, skrze srdce pojí africké rytmy, funk a volná jazzová improvizace. Neexistuje tolik hudebních záznamů, kde se tak přesvědčivě prolíná minulost s budoucností.


Zkouška sirén: Smířili jsme se s tím, že jsme Američané

Raven Chacon a soudobá hudba národa Navahů.

Hudba jako prostředí péče

Hudba jako léčivý rituál, otevřený prostor, jako síť vztahů a nástroj empatie. Lyra Pramuk vystoupí v Praze.

Michal Rataj: Nebavilo by mě dělat „nabubřelou“ hudbu

Hudba ve filmu, společnosti i ve veřejném prostoru.

Lineární hudba Craiga Taborna

Nad novým albem „všežravého“ amerického jazzového klavíristy.

Komponování bez autora

Osobní zamyšlení nad konceptem propoziční hudby.

Zvuková dobrodružství v mikrosvětech

Rozhovor s Tomášem Šenkyříkem.

Klávesy Miroslava Beinhauera

Občas se říká, že dobrý pianista zahraje i na parapet. Pokud bych takový úkol chtěla někomu svěřit, byl by to určitě Miroslav Beinhauer.

Tvar, který dýchá

Kaleidoskopická hudba Matouše Hejla.

Zkouška sirén: Vášeň v drážkách

Film The History of Sound a romantický pohled na sběratelství lidových písní.

Hermovo ucho – Stačí jen poslouchat?

8. března by bylo Janu Zuziakovi (1946–2021) osmdesát. Následujícím textem, jenž je upravenou částí připravované monografie, akcentujeme absenci mimořádné brněnské osobnosti na české umělecké scéně.