- Inzerce -

Květinový festival svobody

Zatímco loňský první ročník KVĚTINOVÉHO FESTIVALU SVOBODY ve východočeské Vraclavi (poblíž Vysokého Mýta) byl jednodenní, letošní druhé pokračování navýsost alternativního festu se na statku U Mnicha bude dít již ve dvou dnech, a to 18.–19. května. A bude zasvěceno nesmrtelnosti Franka Zappy.

V prvé řadě bude pokřtěna socha Franky Zappy, již vytesal renomovaný sochař Jakub Vlček. Půjde tak o symbolickou oslavu nezávislé hudební scény, především pak českého undergroundu; tudíž oslava svobodného myšlení, dnes opět hrubě dehonestovaného. Událostí roku lze označit plánované vystoupení legendární kapely Bílé světlo, které již skoro tři desítky let neodehrálo žádný koncert! Hudebním děním bude provázet Čuňas Stárek, kterého jistě netřeba představovat; čtenáři HIS Voice nemají jistě vokno. Organizátor festivalu a majitel statku U Mnicha a pizzerie U Žíznivého Mnicha, Michael Dimitrov, zároveň oslaví 57.narozeniny.

„Máme dvě pódia, vloni se hrálo na tom venkovním, ale tento rok se zřejmě bude hrát na pódiu ve stodole. Počasí je vrtkavé a také atmosféra je prostě někde jinde. Lidé se víc semknou a kapele se hraje lépe, a též atmosféra je tam, kde má být… jako v podzemí. V podzemí a ve stodolách se hraje ta pravá muzika,“ nechal se slyšet Michael Dimitrov. „První ročník jsem v podstatě dělal zcela sám, s letošním mi pomůžou lidi z Chrudimi, hlavně František Kadlec, který je dlouhodobě zkušeným organizátorem podobných akcí. Ovšem výběr kapel, domlouvání a hlavně režie se všemi riziky padá na mou hlavu. S organizováním programu také v mnohém pomůže Václav Blábolil, který tu oslaví šedesátku. Jeho nápad byl vyprovokovat reunion Bílého světla. Můj nápad pak byla ta socha.“

Ke genezi vzniku sochy Franka Zappy se vyjádřil sám tvůrce MgA. Jakub Vlček takto: „Samozřejmě, že znám Zappu, ale spíše jako legendu. V rádiích ho slyším tak poskrovnu, že téměř vůbec. Mám v mysli muže výrazného vizuálního charakteru, který nelze spojit s ničím jiným, než se jménem Zappa. Studoval jsem jeho charakter, poslouchal muziku a hlavně sledoval videa z koncertů, které jej charakterizují. Jeho osobnost neznamená jen portrét, ale i držení těla, kytary, cigarety, pohyby rukou a mnoho souvislostí v reakci na prostředí. To se musí důkladně nastudovat, než se začne plánovat kompozice sochy. Já vždy postupuju tak, že si udělám malý model – bozzeto, ve kterém vyjádřím hlavní charakteristiky sochy, jako je pohyb, proporce, těžiště, pohyb hlavy a základní rysy, mimika, pohyb rukou a celkový náboj sochy. Pokud je skica odsouhlasena investorem, začíná samotná práce na soše. V případě Zappy bude vyřezána z kmene dubu, který byl poškozen při loňské vichřici a následně skácen Tento kolos, který má v průměru 110 cm, jsem nemohl jen tak nechat bez povšimnutí a okamžitě jej koupil, i když jsem ještě neměl vizi, co z něho bude, ale věděl jsem, že to bude stát za to. Dub je jedno z nejtvrdších dřev, proto se do něj obtížně řeže. Nejprve se začíná motorovou pilou o velkém výkonu. Protože socha není jen o tom přeříznout kmen jak do kamen, ale řeže se samozřejmě všemi směry, bývá to dost obtížné. Po hrubém opracování beru do ruky malou motorovou pilu (jednu z nejmenších na světě) a pokračuji v práci. Technické možnosti práce s motorovou pilou dosáhly za poslední roky takové úrovně, že se dá vyřezat celá socha jen pilou, včetně očí, vlasů a jiných detailů, dříve absolutně nemožných. Ačkoli mám vystudovaný obor řezbářství a tvarování dřeva a práce s dláty je pro mne zcela přirozená, dávám v posledních letech přednost hlavně výrazu a celkovému pojetí sochy před virtuózně technickým provedením. Socha Zappy pro mne znamená krásnou výzvu.“

Bude se toho ve Vraclavi na Květinovém festivalu svobody vskutku dít spousta, veškeré informace najdete na facebookovém profilu festivalu.

plakat 1.jpg


Hermovo ucho – Chvála dlouhověkosti

Stoletý Marshall Allen vydává první desku pod svým jménem, o dva roky mladší Milan Grygar stále vystavuje nová díla, osmdesátiletý Anthony Braxton pracuje na šestatřicetidílné opeře.

Jiří Durman a Miroslav Posejpal: Nové a nové spirály

V kavárně s věrozvěsty české improvizace.

Ten, který se nevrátil

Zemřel Brian Wilson, mimo jiné průkopník DIY přístupu v populární hudbě. Sluníčkový optimismus Beach Boys je skvrnitější, než se na první opalovačku zdá.

Pod povrchem cella a klavíru

Violoncello Matthiase Lozenze s klavírem Miroslava Beinhauera v pětici skladeb provedených v žižkovském Atriu.

Červen v Hudební 3

František Hruška, gobi_10k, Best Before End. Jérôme Noetinger a Petr Vrba.  Durman / Posejpal Duo. Trojice koncertů a poslechových večerů v redakčně-setkávacím prostoru mezi Kampou a Petřínem.

Zkouška sirén: Kyber Erben a Národní Elliott

Zrození experimentu z ducha socialistických kancelářských strojů.

Arvo Pärt 90

Dvě protikladné linie zvonečků, štěstí zažít „svou dobu“ a sbor spíše komorní než filharmonický.

Hermovo ucho – Neklidný duben aneb Roztržená struna intonarumori

Na turné, v operách, v žaláři národů, amfiteátru i atriu. Nu, co se hýbe, to zní.

Vzpomínka na Jaroslava Paláta

Před třiceti lety zemřel Jaroslav Palát, zakladatelská osobnost české industriální hudby. Připomínáme jej rozšířením textu, který pro nás před dvanácti lety napsal jeho hudební souputník.

V rukou i v hlavě

Dva mimořádné klavírní recitály koncertní řady Lichtzwang: dámský i pánský.