- Inzerce -

Mikolaj Trzaska & Tim Daisy: In This Moment; Russ Johnson Quartet: Meeting Point

Mikolaj Trzaska & Tim Daisy: In This Moment

Russ Johnson  Quartet: Meeting Point

Relay Recordings (https://timdaisyrelayrecords.bandcamp.com)

 

Obě recenzovaná alba mají společného jmenovatele (kromě roku vydání) – tím je bubeník, skladatel a pedagog z Chicaga, současná vůdčí osobnost tamější scény v oblasti moderního jazzu, volné improvizace a soudobé vážné hudby Tim Daisy. V Chicagu působí od roku 1997 (narodil se v roce 1976 ve Waukeganu ve státě Illinois) a hrál snad s každým, kdo na poli experimentální hudby něco znamená, a to nejen na domovské scéně. V roce 2011 založil vlastní label Relay Recordings, jenž vydává digitální alba, na nichž se jako muzikant podílí, ať už v roli leadera či sidemana.

Pětitrackové album In This Moment vyšlo v únoru a Tim Daisy jej natočil s předním polským altsaxofonistou Mikolajem Trzaskou. Objevilo se dokonce i v podobě fyzického nosiče (CD) v limitovaném počtu 300 kusů. Na ploše 32 minut (chtělo by se napsat pouhých, ale…) se odehrává dobrodružný tvůrčí proces volné improvizace, který bavil nejdříve aktéry, nyní osvěžuje smyslným a smysluplným muzikantským dialogem také posluchače. Nahrávka vznikla díky Trzaskově účinkování na Chicagském jazzovém festivalu v roce 2012, kde vystoupil s Resonance Ensemble Kena Wandermarka, jehož bubeníkem byl právě Daisy.

Již úvodní dialog On Division vás nenechá na pochybách, že ti dva si náramně rozuměli. Plnokrevné polyrytmy, free-jazzové erupce, avšak logická stavba – zde třeba Trzaska užije i formu fugy, občas probleskne folklórní mikromotiv. Ani na okamžik nezačne nesrozumitelně huhlat či drmolit. Daisy vytváří sice hustou spleť perkusivních zvuků, ale zároveň se drží základní rytmické linky, díky níž tmelí hudební materii. V Grass And Trees dosahují lyrické nálady i bezuzdné divokosti zároveň, ve Statues In The Park zase naopak strukturu rozvolňují ke zběsilosti natolik, že nervní hudební tok vás zcela zahltí, aby vás v závěru opět pohladili přírodní lyrikou. V duchu naturální lyriky se odvíjí i skladba On Washtenaw, zpočátku sice na hranici slyšitelnosti, ale posluchač neobvyklé saxofonové tóny cítí, postupně se struktura zahušťuje a rozvíjí, stejně tak hudba nabývá na intenzitě a dynamice. Ale jaksi do hloubky, což z ní činí něco přece jenom obtížněji uchopitelného. Všechny předchozí atributy se pak sejdou v závěrečném majstrštyku Sirens Above Cortez. Velmi vypjatý, dramatický kus – Trzaskova altka se pouští do neprobádaných sónických světů, tóny drtí, chrlí, štěká, chrčí, řve, škrtí, sténá, štká, volá o pomoc, vzdoruje, usmrcuje, znásilňuje. Daisyho bicí zde pak zcela osamí, aby rozehrál svůj part též naplno. On na bubny opravdu hraje. A taky láme, vrčí a chumlá. Album pak překvapivě vyvrcholí chorálem…

Tim Daisy je také členem souboru Russ Johnson Quartet. Ten v květnu vydal album Meeting Point s desítkou silných Johnsonových kompozic. Leader kvarteta patří k předním trumpetistům, působil 20 let v New Yorku, než se před necelými třemi lety usadil v Chicagu. Stihl hrát a natáčet s kdekým napříč žánry: Lee Konitz, Steve Swallow, Aretha Franklin, Laurie Anderson, Michael Bublé, Debbie Harry, Elvis Costello. Obklopil se nejlepšími chicagskými improvizátory – kromě bubeníka Tima Daisyho s ním v kvartetu hraje ještě basista Anton Hatwich a pravděpodobně nejtalentovanější basklarinetista současnosti, Jason Stein. Jeho hra je místy až za hranicí dosud slyšeného. Svými excelentními sóly vás usadí třeba ve skladbách Lithosphere, Confluence (Part I.) a závěrečné dvanáctiminutovce Half Full. Trumpetista Russ Johnson sice nehraje tak vypjatě a experimentálně, jeho hra je více ukotvena v jazzové tradici (zabarvením tónu připomíná občas trumpetisty z New Orleans), ale o to více oceníte jeho chórusová sóla – např.v Confluence (Intro) a hard-bopové Clothesline. Dokáže však držet krok i ve volných duových improvizacích (Conversation), ať už se Steinem, Hatwichem či Daisym. Ten má na albu vůbec dost příležitostí naplno ukázat svůj um a kongenialitu – viz. Confluence (Part II.)Chaos Theory.

Doporučuji poslechnout si též starší nahrávky, na nichž figuruje Tim Daisy. Ani na nich nebudete ochuzeni o dechberoucí zážitky…


Hermovo ucho – Frithova akcidentální hudba v Punctu

Mřížka je spolehlivým nástrojem dynamické rekombinace prvků na vícero úrovních. Nejdřív jez, pak s láskou vař.

Zkouška sirén: Smířili jsme se s tím, že jsme Američané

Raven Chacon a soudobá hudba národa Navahů.

Hudba jako prostředí péče

Hudba jako léčivý rituál, otevřený prostor, jako síť vztahů a nástroj empatie. Lyra Pramuk vystoupí v Praze.

Michal Rataj: Nebavilo by mě dělat „nabubřelou“ hudbu

Hudba ve filmu, společnosti i ve veřejném prostoru.

Lineární hudba Craiga Taborna

Nad novým albem „všežravého“ amerického jazzového klavíristy.

Komponování bez autora

Osobní zamyšlení nad konceptem propoziční hudby.

Zvuková dobrodružství v mikrosvětech

Rozhovor s Tomášem Šenkyříkem.

Klávesy Miroslava Beinhauera

Občas se říká, že dobrý pianista zahraje i na parapet. Pokud bych takový úkol chtěla někomu svěřit, byl by to určitě Miroslav Beinhauer.

Tvar, který dýchá

Kaleidoskopická hudba Matouše Hejla.

Zkouška sirén: Vášeň v drážkách

Film The History of Sound a romantický pohled na sběratelství lidových písní.