- Inzerce -

Mladí jazzmani ve starém duchu

Na tuto kompilaci je nutné podívat se ze dvou stran. Z té jedné jde o precizní zvládnutí jazzového výraziva nastupující generací, v souvislosti s očekávanou progresivitou je to však zklamání…

Je navýsost chvalitebné, že kolekce skladeb šestice výrazných nadějí slovenského jazzu vyšla. Dík patří stále agilnějšímu vydavatelství Real Music House, jež v roce 2010 založili hudebníci Róbert Pospiš a Martin Sillay. Vydávají tu nahrávky nejen jazzmani (např. Nikolaj Nikitin, Luboš Šrámek, Juraj Griglák, Milo Suchomel, Valér Miko či Erik Rothenstein), ale též protagonisté vážné hudby (Moyzesovo kvarteto, Martin Burlas, Eva Šušková, Quasars Ensemble).

Dramaturgie kompilačního alba Young Slovak Jazz Generation se zaměřila především na klavíristy. Na instrumentalisty a skladatele v jednom, jež velkou měrou spojují rodinné tradice a etnické kořeny romské hudby. Na plochu bezmála osmasedmdesáti minut se vešlo čtrnáct tracků. Vyjma jednoho jediného (kde zní kvarteto, neboť jsou klávesy zdvojené) tu slyšíte tria. A bohužel jsou si poměrně dost podobná. Většinou jde o straight-ahead jazzové jízdy, nebo klasicky hrané balady, nejde tedy o nic, co by jazzofil už neslyšel. Čekal jsem nějakou fúzi, třeba s minimalismem, rockem, folklórem, soudobou vážnou hudbou, ničeho takového jsem se však nedočkal. Jen dvě skladby poněkud vybočily z jednotného mustru. Je to Passacaglia Zsolta Farkase (s kontrabasistou Adriánem Szajkó a bubeníkem Jakubem Valíčkem), sice průzračná, ale naléhavá a s douškem mysteriozity, a Ahojaven výtečné baskytaristky Laury Jaškové (s klávesistou Alešem Mäsiarem a bubeníkem Jurajem Frášim) se svěžím elektronickým zvukem.

Když se ale posluchač spokojí s poslechem klavírních trií poučených be bopem a hard bopem, přijde si pak na své. Alan Bartuš s kontrabasistou Matejem Štubniakem a brazilským bubeníkem Matheusem Jardim vyznává brunátný i lyrický tón, ve skladbě Option se vyznamená sóly i rytmická dvojice. Hudba Ernesta Vizváryho s baskytaristou Danielem Griglákem (synem fenomenálního basáka Juraje) a bubeníkem Jakubem Kačicem je sice melodičtější, ale díky razantní rytmice kontrastnější a napjatější. Trio Zsolta Farkase vedle již zmíněné Passacaglie dokáže také swingově uhánět, což dokazuje v tracku Pool Slide. Trio Andreje Farkaše (Jakub Kalász – kontrabas, Jakub Valíček – bicí) je zastoupena jedinou skladbou, šťavnatou svižnůstkou Simple Answer. Ján Rigo a jeho trio s Matejem Štubniakem a Jakubem Valíčkem vedle poněkud tuctové balady (Don´t Stop Believing In Love) vzdává v kompozici Inspired By Bud hold nepochybně bebopovému velikánovi Budu Powellovi. Laura Jašková kromě skladby Ahojaven narušila zvyklosti v následujícím tracku (Jazzington), pro změnu účastí českých spoluhráčů – za klavír usedl Daniel Bulatkin (v říjnu jsem tu recenzoval jeho debut), za bicí Jakub Šindler. Poslední tři tracky působí dojmem sessions, v nichž se míchají sestavy, v závěrečné skladbě, převzatém standardu There Will Never Be Another You, pak hrají muzikanti čtyři, za klávesami otec a syn Arpi a Zsolt Farkašové.

Ukázky k poslechu jsou na webu vydavatele.

Young Slovak Jazz Generation
Real Music House https://www.realmusichouse.sk/


Ten, který se nevrátil

Zemřel Brian Wilson, mimo jiné průkopník DIY přístupu v populární hudbě. Sluníčkový optimismus Beach Boys je skvrnitější, než se na první opalovačku zdá.

Pod povrchem cella a klavíru

Violoncello Matthiase Lozenze s klavírem Miroslava Beinhauera v pětici skladeb provedených v žižkovském Atriu.

Červen v Hudební 3

František Hruška, gobi_10k, Best Before End. Jérôme Noetinger a Petr Vrba.  Durman / Posejpal Duo. Trojice koncertů a poslechových večerů v redakčně-setkávacím prostoru mezi Kampou a Petřínem.

Zkouška sirén: Kyber Erben a Národní Elliott

Zrození experimentu z ducha socialistických kancelářských strojů.

Arvo Pärt 90

Dvě protikladné linie zvonečků, štěstí zažít „svou dobu“ a sbor spíše komorní než filharmonický.

Hermovo ucho – Neklidný duben aneb Roztržená struna intonarumori

Na turné, v operách, v žaláři národů, amfiteátru i atriu. Nu, co se hýbe, to zní.

Vzpomínka na Jaroslava Paláta

Před třiceti lety zemřel Jaroslav Palát, zakladatelská osobnost české industriální hudby. Připomínáme jej rozšířením textu, který pro nás před dvanácti lety napsal jeho hudební souputník.

V rukou i v hlavě

Dva mimořádné klavírní recitály koncertní řady Lichtzwang: dámský i pánský.

Nevyzkoumatelné

„Umění jako výzkum“ žádné není. A „výzkum umění“ neexistuje.

Přehled soudobé hudby na Pražském jaru

Jarní sklizeň premiér v rámci festivalu oslavujícího osmdesát let existence.