Nabízím hudebníkům několik námětů pro novoroční předsevzetí, ze kterých budou mít užitek jak jejich spoluhráči, tak posluchači. Důsledné dodržování těchto pravidel by dokonce mohlo udělat z naší krajiny příjemné místo k životu.
Pro kytaristy
● Nebudu hrát dlouhá a nudná sóla
● Nebudu hrát nudná sóla
● Nebudu hrát žádná sóla
● Nebudu hrát dvakrát rychleji jen proto, že vidím prsatou holku
Snížení hlasitosti vynechávám, kytarista se stejně nikdy neztiší…leda byste před něj dali noty, jak říká klasický vtip.
Pro basáky
● Nebudu hrát v deseti kapelách
● Nebudu hrát na bezpražcovou baskytaru (i když si myslím, že na ni umím)
● Nejsem Jaco Pastorius (ani jiná mýtická postava)
● Koupím si ladičku
Sóla na kontrabas nebo baskytaru si stejně nikdo příčetný nevšímá, takže s nimi ani nepočítám.
Pro bubeníky
● Nebudu předvádět celý svůj repertoár, jen co sestavím bicí
● Budu poslouchat, co hrají ostatní
● Nekoupím si dvojšlapku
● Koupím si vlastní auto
Sóla na bicí patří do 80. let, takže jsou pasé. Společensky přípustné jsou pouze na hromadných onanistických seancích, zvaných jam sessions.
Pro klávesáky
● Jednou provždy zapomenu na zvuk hammondek a clavinetu
● Nebudu do každé písně cpát zasrané harmonické funkce
● Koupím si sluchátka, když se neslyším…
● Naučím se hrát na piáno
Jestli někdo klávesákům prokázal opravdu medvědí službu, byl to Jan Hammer. Vyvolal v nich naději, že mohou sólovat jako kytaristé. Tento omyl byl prokazatelně vyvrácen.
Pro zpěváky
● Nebudu se pokoušet zpívat mimo svůj rozsah
● Pokusím se pochopit, o čem vlastně zpívám
● Nebudu přesvědčovat spoluhráče, že mé jméno musí být na plakátech samostatně
● Neožeru se před koncertem
Talentové soutěže vytvořily dojem, že zpěvákem může být kdekdo. Schopnost intonovat nebo napodobit Robbieho Williamse z nikoho zpěváka nedělá.
Hodně štěstí a pevné vůle v novém roce!
Ivan Manolov
P.S. Autor je kytarista, trochu basista, mizerný bubeník, průměrný zpěvák a klávesák začátečník.
