V rámci showcase festivalu Itch MyHaHaHa vystoupí 17. ledna v brněnském prostoru Praha pozoruhodný skotský samotář Richard Youngs.
Sice moc nekoncertuje, v posledních letech ale začal činit výjimky. Kolaboracím se nebrání, nejraději ale hraje sám, sám se sebou, sám pro sebe. Posloucháme-li jeho aktuální sedmialbový box No Fans Compendium – tedy sedm disků nahrávek z katalogu samodomovydavatelství No Fans, skrze které devětačtyřicetiletý Youngs komunikuje se světem především – vyvstane nám před uchoočima obraz muže, který má ke svým nástrojům, ať už se jedná o hlas, kytaru, šakuhači, niněru nebo elektroniku, téměř něžný, partnerský vztah, touží dát vyniknout jejich specifickému hlasu a dokáže prožít kouzlo sólové hry v pomale odkapávajícím čase, ať už přitom nasazuje průsvitnou masku folkového barda, vířícího derviše nebo poťouchlého noisera. Ani jedním není výhradně.
Tu fyzickou zálibu v pomalosti má společnou třeba s Efrimem Menuckem, schopnost odehrát improvizované sólové vystoupení na nástroj, který bychom zrovna nečekali, s Keijim Hainem. Že vám nepřipomíná ani jednoho? No právě – od prvého se liší tím, že nebazíruje na rockovém gruntu, od druhého absencí přepjaté, byť zotročené divadelnosti.
Jak a na co zahraje Richard Youngs popozítří v Brně? Těžko říci, možná to v tuhle chvíli neví ani on sám. Prý se mu tu a tam stává, že jede odehrát laptopové vystoupení a vyleze mu z toho koncert pro sólový zpěv bez doprovodu.