Ředitel Divadla Archa Ondřej Hrab má na psaní tiskových zpráv samozřejmě lidi, o to víc nás upoutá, píše-li pozvánku (emailovou) vé-er: “Rád bych vás pozval na mimořádný koncert, na kterém vystoupí zpěvák Dan Bárta a hráč na basové nástroje Jaryn Janek spolu s Petrem Hudcem, pianistou s downovým syndromem. Koncert se koná v pátek 14. června ve 20.00 v Arše.
Peťo Hudec žije v Banské Bystrici. Neumí číst ani psát, ale v jeho duši se skrývá velká fantazie. V Bystrici je znám jako mistr převleků. Na nádraží ho můžete potkat oblečeného do uniformy výpravčího, někdy ho potkáte jako kovboje, jindy jako policistu. Spolu s podobně mentálně postiženými hraje v Divadle z pasáže. Málokdo ví, že je také muzikant. V domě chráněného bydlení v Banské Bystrici sedává dlouhé hodiny u klavíru. Hudba jakoby mu přímo protékala prsty. Když jsme jej s Janou Svobodovou vloni v létě slyšeli, rozhodli jsme se, že jej pozveme do Archy. Položili jsme si otázku. Jak se rozvine jeho emocionální hudební proud při setkání s mistry hudební improvizace. Koncert se konal v rámci festivalu Akcent, kdy s ním vystoupili americký hudebník Michael Romanyshyn a český basista Jaryn Janek.
Tentokrát se na cestu do krajiny snů Peťa Hudce vydají Jaryn Janek a Dan Bárta. Koncert, který jsme nazvali Nekonečná krajina Peťa Hudca, je pořádán v rámci doprovodného programu výstavy Postiženi normalitou Centra pro současné umění DOX. Nenechte si ujít tuto dobrodružnou hudební expedici.”
Nemohu si odpustit pár následujících slov, přestože namístě by byl spíš esej (hudební art brut od A. Wölfliho po M. Rowlanda; mýtus vznešeného divocha v kontrastu k volbě vysloveně highbrow spoluhráčů), který by ale propagaci vystoupení asi příliš nepomohl. Tak tedy: Ta pozvánka trochu lepí rainmanovsko-amadeovským kýčem, Peter Hudec si ji ale naštěstí nepřečte. A snad dokáže navzdory profíkům zahrát co nejspontánněji.
