- Inzerce -

Radiový koutek: Hudební potenciál digitálních modulací

Rozličné digitální modulace používané na krátkých vlnách skrývají nevyužitý hudební potenciál. Periodické signály více či méně znělých digitálních módů nezřídka připomínají značně minimalistickou avantgardní tvorbu. Hudebně kreativním jedincům mohou nezvyklé signály pomoci k ozvláštnění jejich elektronické produkce. Obskurní krátkovlnné útržky jsou ke stažení např. na známém portálu freesound.org. Firma Rhythmic Robot Audio dokonce vytvořila komerční VST plugin Shortwave, který grafikou připomíná analogové aparáty a nabízí rovnou 250 MB podivnch samplů. Jako u všech oblastí hudby však není nutné používat „presety“ a předpřipravené samply, mnohem zábavnější může být jejich vlastnoruční lovení a nahrávání.

Radio2.png

Jednou z nejpoužívanějších digitálních modulací je radiový dálnopis, označovaný zkratkou RTTY. Přes své stáří je dálnopis stále užívanou technologií, kromě vojáků, diplomatických a meteorologických služeb jsou radioamatéři jeho nejčastější uživatelé. Na jejich pásmech po celém světě probíhají každodenně stovky kontaktů. K vysílání a přijímání dálnopisných relací se používá dnes místo obstarožních a rozměrných terminálů spíše osobní počítač.

Radio3.jpg

Dálnopisný signál tvoří dva rychle se střídající tóny. Signál dálnopisu svým zvukem vzdáleně připomíná cvrlikání ptactva:

Amatérská pásma ale nejsou jen doménou již poněkud zastaralých technologií jako je morseovka či dálnopis. Jednou z novějších digitálních modulací je fázová modulace. Jak už název napovídá, místo změny tónů je informace zakódována pomocí fázového posuvu mezi dvěma sinusovými signály. Původní verze má šířku pásma 31 Hz, která je oproti dálnopisu výrazně úspornější. Fázová modulace poskytuje příležitosti k zajímavým spojením i amatérům s náhražkovými anténami a dobře proniká atmosférickým i průmyslovým rušením. Hudební potenciál fázové modulace dobře rozkryl uživatel soundcloudu „Gwraspe“:

Hudebně působivá modulace WSJT vznikla v roce 2001 a v amatérském provozu se rychle uchytila. Tento druh modulace vyvinul laureát Nobelovy ceny za fyziku Joseph Taylor. Jeho důmyslný software zpřístupnil navazování radiových kontaktů pomocí esoterických jevů jako je odraz od Měsíce nebo od ionizovaných stop meteoritů. Modulace WSJT se proti původní autorově intenci prosadila i na krátkých vlnách, kde umožňuje mnohdy neuvěřitelné kontakty nepatrným výkonem napříč kontinenty. Jedinou nevýhodou je malá délka délka přenášené informace: minutová relace dovoluje přenést pouze 13 znaků. WSJT přenášenou informaci převádí na stupnici 65 tónů. Taylor přímo v oficiální dokumentaci k programu píše, že to celé zní „a bit like piccolo music“. Při větší aktivitě se na pásmu slévá množství signálů a vytváří lahodné mikrotonální kompozice.

Ještě novější (2012) digitální mód nese nepochybně hudební název OPERA a jeho autorem je španělský radioamatér Jose Alberto Nieto Ros. Z hudebního hlediska OPERA připomíná rané syntezátorové pokusy:

Další mimořádně zajímavou modulací je pomalá telegrafie, známá pod zkratkou QRSS. Pomalá telegrafie se nedekóduje sluchem, ale zrakem na spektrogramu, jelikož v základní podobě tvoří „tečku“ tón o délce 30 vteřin. Nejvíce aktivity zpomalených telegrafistů se nachází poblíž frekvence 10,14 MHz. Pásmo vyhrazené pro pomalou telegrafii má šířku pouhých 100 Hz. Střídající se signály vytváří splývají ve zvláštní akord, uchem jen těžko rozlišitelný posun několika hertzů přispívá k proměnlivosti a zvukové specifičnosti tohoto módu. Kromě výše zmíněných modulací ukrývají krátké vlny velké množství dalších fascinujících signálů, nezbývá než doporučit vlastní poslech, např. pomocí webového přijímače univerzity v Twente.

Radio4.jpg

 

 


Hermovo ucho – Chvála dlouhověkosti

Stoletý Marshall Allen vydává první desku pod svým jménem, o dva roky mladší Milan Grygar stále vystavuje nová díla, osmdesátiletý Anthony Braxton pracuje na šestatřicetidílné opeře.

Jiří Durman a Miroslav Posejpal: Nové a nové spirály

V kavárně s věrozvěsty české improvizace.

Ten, který se nevrátil

Zemřel Brian Wilson, mimo jiné průkopník DIY přístupu v populární hudbě. Sluníčkový optimismus Beach Boys je skvrnitější, než se na první opalovačku zdá.

Pod povrchem cella a klavíru

Violoncello Matthiase Lozenze s klavírem Miroslava Beinhauera v pětici skladeb provedených v žižkovském Atriu.

Červen v Hudební 3

František Hruška, gobi_10k, Best Before End. Jérôme Noetinger a Petr Vrba.  Durman / Posejpal Duo. Trojice koncertů a poslechových večerů v redakčně-setkávacím prostoru mezi Kampou a Petřínem.

Zkouška sirén: Kyber Erben a Národní Elliott

Zrození experimentu z ducha socialistických kancelářských strojů.

Arvo Pärt 90

Dvě protikladné linie zvonečků, štěstí zažít „svou dobu“ a sbor spíše komorní než filharmonický.

Hermovo ucho – Neklidný duben aneb Roztržená struna intonarumori

Na turné, v operách, v žaláři národů, amfiteátru i atriu. Nu, co se hýbe, to zní.

Vzpomínka na Jaroslava Paláta

Před třiceti lety zemřel Jaroslav Palát, zakladatelská osobnost české industriální hudby. Připomínáme jej rozšířením textu, který pro nás před dvanácti lety napsal jeho hudební souputník.

V rukou i v hlavě

Dva mimořádné klavírní recitály koncertní řady Lichtzwang: dámský i pánský.