- Inzerce -

Stephen O’Malley: Gruidés

Když v roce 2009 vydala skupina Sunn O))) album Monoliths & Dimensions, znělo to, jako by se jejich drone metal posunul někam na hranu art rocku s hostujícími sbory a trombony budujícími pompézní atmosféru. V klucích s elektrickou kytarou prostě často dříme umělec, který se potřebuje vyjádřit většími formami a potřebuje zapojit více muzikantů. Stephen O’Malley, polovina tvůrčího dua Sunn O))), nyní tuto potřebu dotáhl ještě o fous dál a vytvořil kompozici pro pětatřicetičlenný ansámbl. Iniciativa přišla od Frédérica Blondyho, francouzského improvizujícího klavíristy a zakladatele souboru l’Orchestre de Nouvelles Créations, Expérimentations et Improvisation Musicales (ONCEIM). Právě pro toto těleso mimožánrových improvizátorů (hraje zde třeba v českých zemích poměrně známý klarinetista Xavier Charles) vznikla kompozice odkazující názvem k čeledi ptáků jeřábovitých, jejichž hejno zdobí také obal desky. Aby přesahů nebylo málo, vydává nahrávku značka DDS, za níž stojí elektronické duo Demdike Stare.

Je možná trochu zbytečné recenzovat skladbu, kterou tvůrci celou dávají k dispozici na internet (viz níže) a o níž si tedy nejlepší úsudek můžete udělat sami. Zvláště, když trvá jen něco přes půl hodiny. I tak pár poznámek a porovnání očekávání s výsledkem.

Ano, zní to jako orchestrální úprava čehosi od Sunn O))), tedy dlouhé prodlevy s občasnými dramatickými zlomy. Ovšem chybí tam to nejdůležitější ze zvuku kapely, tedy charakteristicky zkreslené kytary. Ano, poslouchat dlouhé tóny je zajímavé téměř vždy, zvláště pokud jde o soubor akustických nástrojů. Ovšem dobrý skladatel s nimi dokáže nějak pracovat. Promo materiály srovnávají Gruidés s tvorbou Phila Niblocka nebo Alvina Luciera, ale takové srovnání kulhá. Jsou tu zajímavá místa – hlavně ta, kde jsou prodlevy narušovány vpádem bicích, přeskupují se do jiné dynamiky nebo klouzají glissandem do jiné polohy. Mezi těmito místy je ale až moc spoléhání se na onu samozřejmou zajímavost dlouhých tónů. Závěrečných pět minut pěkně dramaticky vygraduje mohutné disonantní plochy spojené s téměř pochodovými rytmy bicích a dobře by se hodilo do finále nějakého apokalyptického velkofilmu. Působivý je tento závěr i sám o sobě, ovšem poměrně vlažný celek zachránit nedokáže. Lepší bude zajít si na festival Brutal Assault v pevnosti Josefov, kde Sunn O))) zahrají 6. srpna.

Stephen O’Malley: Gruidés

Distort Decay Sustain (https://www.facebook.com/demdikestare)


Busking aneb Hledání

Ensemble Opera Diversa se rozloučil s koncertní sezonou ve vnitrobloku.

Masterclass s Barbarou Hannigan

Od niterného prožitku ke (zdánlivě) spontánnímu projevu.

Zkouška sirén – Putování mezi Rackem a Kuňkadlem

Hana Kotková, Salvatore Sciarrino a Luigi Nono v Národním technickém muzeu.

Opravit svět, který se rozpadá

Klavírista Daan Vandewalle zahraje v Příbrami.

Kýč a clustery v Rudolfinu

O skladbě Johna Zorna, kterou Pražskému jaru 20. května 2026 představila Barbara Hannigan.

Hermovo ucho – 100 Miles. Modrý plamen hoří dál

Před sto lety se narodil Miles Davis.

Vyhýbat se unylé stejnoměrnosti

Fred Hersch a jeho komplexní znalost jazzové tradice.

Pozitivní skryté záměry

Rozhovor s Michalem Nejtkem.

Opera? Rave? OPERAVE!

Možnosti, úspěchy i limity setkávání operních hlasů s DJskou scénou.

Hermovo ucho – Frithova akcidentální hudba v Punctu

Mřížka je spolehlivým nástrojem dynamické rekombinace prvků na vícero úrovních. Nejdřív jez, pak s láskou vař.