Hermovo ucho – Neklidný duben aneb Roztržená struna intonarumori
Na turné, v operách, v žaláři národů, amfiteátru i atriu. Nu, co se hýbe, to zní.
Na turné, v operách, v žaláři národů, amfiteátru i atriu. Nu, co se hýbe, to zní.
Třiatřicet coververzí, jeden zvukový palindrom nejen pro sólové piano a další nejen předělávky v podání dvou spřízněných kapel.
Imaginární Západ, rock na kostech, magnitizdat, síla slov na penálu a kalhotách, kolaps socialismu…
Zvuky vábné, zvuky kosmické, zvuky nekonečné.
Rozhovor s lídrem skupiny Swans.
Kočky byly vděčnými společníky a múzami umělců. Třeba Ernest Hemingway jich míval okolo sebe až třicet, Mohamed dokonce kočky na rozdíl od psů schvaloval, považoval je za čisté.
Začíná vodácká sezóna, houfy lidí nasedají do rozkývaných bárek a míří za romantickým šploucháním vlnek pod přídí.
Pes je ten nejlepší společník a přítel melomanův, jeho rozptýlení, posluchač, pro tvůrce múza.