- Inzerce -

The Kandinsky Effect: Somnambulist

Hybridně mutantní post-jazzové trio The Kandinsky Effect do sebe absorbuje prvky hip-hopu a nejrůznějších elektronických směrů. Na svém třetím albu Somnambulist je pak řada skladeb ovlivněna také místem svého vzniku. Saxofonista Warren Walker se tu nechal ve skladbě Tagzhout ovlivnit výletem do Maroka, basista Gael Petrina zase napsal své věci například v Itálii či Mexiku a bubeník Caleb Dollister vzpomíná v kompozici Annabelle Chases a Bug na (zvířecí) kočku z Nashvillu. Všichni jsou navíc poznamenaní svým pařížským (potažmo newyorským) residentstvím a vším možným (Gaelovo příjmení sice zní familiárně k naší zemi, ale původ někdejšího emigranta je nejistý).

Sám název kapely evokuje poněkud abstraktnější pojetí tvorby, ale The Kandinsky Effect jsou tak trochu chameleóni a svůj projev přizpůsobují danému okamžiku a prostředí. To se jednoznačně projevilo i na jejich koncertu v pražském Crossu 18. listopadu 2015, kde se sešlo spíše groovy dance publikum, čemuž adekvátně odpovídal jejich projev. Nicméně ve druhém setu už se odvázali do daleko „roztřepenější“ (jak to sami zhruba nazvali ohledně variace své produkce) polohy (možná i díky mnou vznesené filipice právě ohledně avantgardního pojmenovaní kapely) a dokážu si je tudíž představit na skutečně alternativní akci v úplně jiné podobě. To ovšem neznamená, že by se posluchačům přímo podbízeli, jsou spíše flexibilní k momentální náladě. Možná mohlo být velice zajímavé vydat živák poskládaný při různých příležitostech v různých koutech světa. Jejich studiová alba jsou totiž spíše jakousi výchozí matérií, kde tu více či méně cítíme daný potenciál. To platí i o jejich zatím posledním počinu, který je sice skladatelsky, hráčsky i zvukově precizně vycizelovaný, ale přece jen místy sterilní až nudný. Rozhodně tu ovšem nechybí nápady i pohodová uvolněnost a některé pasáže jsou vskutku uchvacující.  Ovšem v koncertním provedení se vše mnohonásobně umocňuje a to i pro dancechtivého či naopak na neofúzi zaměřeného fanouška.

 

The Kandinsky Effect: Somnambulist

Cuneiform Records (www.cuneiformrecords.com)

 

 


Zkouška sirén: Smířili jsme se s tím, že jsme Američané

Raven Chacon a soudobá hudba národa Navahů.

Hudba jako prostředí péče

Hudba jako léčivý rituál, otevřený prostor, jako síť vztahů a nástroj empatie. Lyra Pramuk vystoupí v Praze.

Michal Rataj: Nebavilo by mě dělat „nabubřelou“ hudbu

Hudba ve filmu, společnosti i ve veřejném prostoru.

Lineární hudba Craiga Taborna

Nad novým albem „všežravého“ amerického jazzového klavíristy.

Komponování bez autora

Osobní zamyšlení nad konceptem propoziční hudby.

Zvuková dobrodružství v mikrosvětech

Rozhovor s Tomášem Šenkyříkem.

Klávesy Miroslava Beinhauera

Občas se říká, že dobrý pianista zahraje i na parapet. Pokud bych takový úkol chtěla někomu svěřit, byl by to určitě Miroslav Beinhauer.

Tvar, který dýchá

Kaleidoskopická hudba Matouše Hejla.

Zkouška sirén: Vášeň v drážkách

Film The History of Sound a romantický pohled na sběratelství lidových písní.

Hermovo ucho – Stačí jen poslouchat?

8. března by bylo Janu Zuziakovi (1946–2021) osmdesát. Následujícím textem, jenž je upravenou částí připravované monografie, akcentujeme absenci mimořádné brněnské osobnosti na české umělecké scéně.