- Inzerce -

The Necks: Vertigo

Není příliš seskupení, která by si zakládala na tom, že všechny jejich nahrávky mají přes 40 minut. The Necks budou jistě prvním z nich, ne-li ovšem jediným. I jejich nové album Vertigo sestává z jediné skladby, téměř třičtvrtěhodinové. Takové album logicky klade na svého posluchače jisté nároky. Řekněme si rovnou, že hudbu The Necks by bylo poněkud škoda poslouchat po kouskách, či jí posouvat dopředu. Specifický tok času, pomalu triem konstruovaný by se přerušil a jedna z hlavních deviz alba by se tak zhroutila. Vřele tedy doporučuji udělat si na poslech desky přesně čtyřicet tři minuty a padesát šest sekund času. K tomu si samozřejmě připočtěte nějaký ten čas na zotavenou, záleží na osobní kondici.

Jediný track alba Vertigo je pospájený pletivem souvislostí a vracejících se motivů, nicméně lze postřehnout, že ve skutečnosti se jedná o několik tematických hudebních celků, mezi kterými jsou logická a organická spojení, ovšem jejich hrany lze ve zvuku přece jen nahmatat.

První částí tak bude zhruba dvacet minut dlouhá kompozice z typicky monotónním zvukem smýkaného kontrabasu a přidušeným klavírem. Přes strašidelný bordun v pozadí, podpořený drženým akordem varhan se míhají běhy klavíru a okrasných perkusí jako z buddhistického kláštera. Piano zde hraje prim a basa tvrdí muziku tak mocně, že to s vámi škubne v momentě, kdy Lloyd Swanton přestane tlačit na smyčec.

Zhruba uprostřed celé skladby zasmušilé elektrické piano ohlašuje zklidňující fázi s náladou musique concréte, které napomáhají i záhadné perkusivní zvuky Tony Bucka v pozadí připomínající kroky nějakého monstra, zjevujícího se snad během hudební invokace neznámých démonů, kterou trio právě předvedlo. Prostřední pasáž je méně temná, o to však tajemnější a jemně disharmonická.

Z té postupně vyvěrá dronová pasáž olbřímího ambientu, kde se už poněkud ztrácí povědomí o všech zúčastněných nástrojích a vzniká jednolitá temná zvuková hmota, se kterou pomalu splýváme k závěru celé kompozice, který ohlašuje víření perkusivní a drnkání na strunky klavíru, provázející vás při definitivním pádu do maelströmu, který The Necks vyvolali.

17. listopadu můžete Necks zažít v pražském paláci Akropolis.

 

The Necks: Vertigo

RéR Megacorp (https://www.rermegacorp.com)

 

 


Ostravská punková smršť s Horstem Fuchsem, Spinozou a klauny

Osmé bienále New Opera Days Ostrava neboli Dny nové opery Ostrava v pěti večerech přineslo celkem sedm oper – šest premiér světových a jednu evropskou.

Kardiostimulátor 268

Libanonské taneční iluze, ambientní bubnovačka a skryté signály.

Zkouška sirén – Smetiprach

O řekách, komunitách, paměti a písni

Kardiostimulátor 267

Hudba nová průmyslová, přátelské klavírní dialogy a pobyt u jezírka

Hermovo ucho – Many Many Women a Fin de Partie

Dva příklady, jak překládat marná slova do hlubokomyslné hudby.

Jen musíš cítit, že to jde z tebe

Inovativní formy umění v kulisách Jáchymova a v rukou mladých lidí.

Komponování jako darwinovský proces

Jak lze v současnosti provokovat podle Elliotta Sharpa.

Škatulka ambientu je pro mě docela úzká

Rozhovor s Ladislavem Buchtou aka Ladbuchem.

Free Forms of Arts na Ponavě

Zelené žáby, udu i kontrapunkt hostí kavárny.

Zkouška sirén – Zvuky rajského kovu

Otec Dionysios Tabakis chválí Boha s elektrickou kytarou a umělou inteligencí.