- Inzerce -

Tobias Meier: Interesting

Devatenáctý počin švýcarského labelu Wide Ears Records, zaměřeného primárně na vinyly, je pro tuhle značku skutečně signifikantní, neb je při jeho poslechu potřeba mít uši opravdu otevřené.

První stranu maxisinglu tvoří cca desetiminutová suita Nine Microscopic Thoughts, na níž skladatele, saxofonistu a tvůrce a zaznamenavatele nejrůznějších zvuků Tobiase Meiera doprovázejí violista Franz Loriot, violoncellista Silvan Jeger a basista Dominique Girod. Na těchto miniaturách pracoval autor zhruba rok a vyřádil se především na jejich nahrávání na nejrůznějších místech a prací s mikrofony, které se skutečně dostávají do mikroskopických struktur jednotlivých nástrojů a zároveň přijímají i jen zdánlivě podružné sonické podněty, které jsou ovšem zamýšleny jako nedílná součást díla. Vzhledem k celkové délce je trochu obtížné si všechny ty detaily vychutnat, protože se vlastně charaktery různých částí poměrně liší a než se stačíte rozposlouchat, tak už jste de facto o krok dál. Zdá se, že by jednotlivé motivy klidně vystačily na opus magnum v podobě jakési devítivěté experimentální symfonie, ale to by už bylo o něčem úplně jiném. Takže tahle jakoby redukovaná a přitom nesmírně bohatá podoba je vlastně adekvátní, ale svým způsobem nesnadně uchopitelné i po opakovaném poslechu, protože máte pořád pocit, že vám proklouzává mezi kladívkem, kovadlinkou a třmínkem.

B-strana je věnována „další mikroskopické myšlence“ tentokrát v trvání necelých devíti minut, kde si protagonista vystačí sám se saxofonem, hbitým prstokladem, dýcháním a mikrofony. Svůj nástroj tentokrát využívá spíše v perkusivní rovině, i když určité tónozvraty tu také nechybějí. Tady je to již čitelné a jasně si stačíte uvědomit, že tam nehraje žádný doprovodný bubínek.

Zdálo by se, že je to celé taková hříčka, ale je tam cítit i záměr i patřičnou preciznost.

Tobias Meier: Interesting

Wide Ear Records (www.wideearrecords.ch)


Zkouška sirén: Smířili jsme se s tím, že jsme Američané

Raven Chacon a soudobá hudba národa Navahů.

Hudba jako prostředí péče

Hudba jako léčivý rituál, otevřený prostor, jako síť vztahů a nástroj empatie. Lyra Pramuk vystoupí v Praze.

Michal Rataj: Nebavilo by mě dělat „nabubřelou“ hudbu

Hudba ve filmu, společnosti i ve veřejném prostoru.

Lineární hudba Craiga Taborna

Nad novým albem „všežravého“ amerického jazzového klavíristy.

Komponování bez autora

Osobní zamyšlení nad konceptem propoziční hudby.

Zvuková dobrodružství v mikrosvětech

Rozhovor s Tomášem Šenkyříkem.

Klávesy Miroslava Beinhauera

Občas se říká, že dobrý pianista zahraje i na parapet. Pokud bych takový úkol chtěla někomu svěřit, byl by to určitě Miroslav Beinhauer.

Tvar, který dýchá

Kaleidoskopická hudba Matouše Hejla.

Zkouška sirén: Vášeň v drážkách

Film The History of Sound a romantický pohled na sběratelství lidových písní.

Hermovo ucho – Stačí jen poslouchat?

8. března by bylo Janu Zuziakovi (1946–2021) osmdesát. Následujícím textem, jenž je upravenou částí připravované monografie, akcentujeme absenci mimořádné brněnské osobnosti na české umělecké scéně.