Již potřetí se 7. října 2023 v Boskovicích, kulturním centru střední Moravy, proslulém hlavně festivalem, který zde už od roku 1993 pořádá sdružení Unijazz, konala jednodenní koncertní přehlídka pod kuratelou vrchního Melomana, hudebního publicisty Jana Hocka.
Program v milém a komorním prostředí klubu Prostor přinesl mladý energický post-bop, uklidňující ambient a freejazzové bouření sestavy zkušených improvizátorů. Každý z vystupujících odehrál zhruba hodinový set a přídavek.
Večer otevřel pražský kvartet 2in2out vedený saxofonistkou Nelou Dusovou a kytaristou Janem Lacinou. Do repertoáru svými skladbami přispívají oba rovným dílem, přičemž hráčsky jsou jim rovnocennými partnery Klára Pudláková na kontrabas a Adam Sikora na bicí. Jejich velmi dobře stravitelný a na pohled milý post-bop charakterizují živá melodická témata a dobře zvládnuté řetězy sólových chorusů jednotlivých nástrojů. Lacinova kytara svým převážně čistým zvukem a pěkným harmonickým doprovodem často evokovala klavír. Klára Pudláková s kontrabasem hbitě oscilovala mezi šlapajícím doprovodem a invenční melodickou hrou, a svou živelností dala vzpomenout na velikána Charlieho Minguse. Pro mně osobně byla největším objevem festivalu a určitě budu mít v hledáčku její další projekty jako Uthando nebo Pudlax. Nela Dusová se s tenorsaxofonem také dokáže pěkně expresivně odvázat, a přitom podat i procítěné lyrické polohy, jako třeba ve své skladbě Something Given, inspirované bubeníkem Brianem Bladem a jeho kapelou Fellowship. Připomínkou kytarových mistrů Jimiho Hendrixe a Kurta Rosenwinkela pak byla Lacinova skladba Jimurt. Velmi milým přídavkem bylo Well, You Needn‘t Thelonia Monka, v němž došlo na dynamická sóla kontrabasu a bicích. Tahle mladá parta je rozhodně velmi nadějná a už v listopadu ji čeká natáčení prvního alba pro Bivak Records.
Druhou položkou večera byl jednočlenný projekt Ladbuch krnovského kytaristy Ladislava Buchty, který má na svém Bandcampu i jinde už slušnou řádku nahrávek. Elektrickou kytarou s pomocí looperu, laptopu a řady krabiček vytváří Ladbuch pulzující ambientní plochy, do kterých pak přidává vybrnkávané jemné melodie či frippovské, harmonicky šťavnaté linky. Hudba dynamicky narůstala z klidu do vzruchů osobité sonické sféry až ambientní lázně a znamenala příjemné zklidnění před poslední položkou večera.
Soubor Free Art bubeníka Radima Koláře z Blanska, který večer v Prostoru uzavíral, byl pro tuto příležitost kvartetem, který tvořili ještě Jaroslav Šťastný alias Peter Graham na klávesy, Rudolf Drozd se šestistrunnou bezpražcovou baskytarou a Pavel Zlámal s tenorsaxofonem a klarinetem. Svůj set zahájil v triu bez posledně jmenovaného a Petr Graham nastínil hrou francouzskými holemi na syntezátor, co nás asi čeká: živelná freejazzová improvizace s rockovou energií a notnou dávkou humoru i nápaditosti. Přelévající se masu zvuku pak začal umocňovat fenomenální Pavel Zlámal v postcoltraneovské expresi saxofonu, sahající od bleskurychlých melodií v tónině až po abstraktní hru a kvílení. V poklidnější pasáži pak přidal i klarinetovou psychedelii. Společně s legračními rejstříky starých syntezátorů Roland a Yamaha, virtuózní, místy efektovanou baskytarou a polyrytmy Kolářovy rozměrné soupravy tak Free Art přes hodinu masíroval fascinované publikum včetně stále přítomných členek kvarteta 2in2out, které si všimly, že Peter Graham do hudebního toku stihl vpašovat i nejednu citaci jazzových a jiných standardů. Na přídavek pak kapelník z obecenstva přivolal ke klávesám zkušenou vídeňskou pianistku a improvizátorku Sylvii Bruckner, která sice není zvyklá na syntezátory, ale přesto rozjela se zbývající trojicí strhující a superrychlý závěrečný kousek (ve videu po 18. minutě). Ovace byly obrovské.
Inu, byl to pěkný a přátelský večírek, pane Melomane.
Foto: Josef Bednář
Video: Michal Sýkora (JazzPort)