Třikrát Indigenous Peoples

Projekt (nebo kapela či snad one-man band?) Indigenous Peoples je z těch, kdo si potrpí na záhadnost stran internetového vyhledávání, přitom svou hudbu ale šíří výhradně po webu. Název „tělesa“ i  jednotlivých alb odkazuje k jedinému: původnímu obyvatelstvu nejrůznějších kontinentů. Jde tu o nepolapitelnost nebo poukaz na neviditelné kulturní vrstvy, které jsou i po západní kulturní „masírce“ latentně všudypřítomné?

Zvukově se ale jedná o zcela zápaďáckou DIY výrobu. Hudební exotica se již dávno neodehrává v letištním muzaku, stala se oblíbenou hračkou adeptů alternativních hudebních experimentů, ať už své tvorbě říkají freakfolk, hypnagogic pop nebo – nejnověji – witch house. Indigenous Peoples se pohybují kdesi v tomto ranku: vytvářejí si své repetitivní, abstraktní miniobřady prosycené řádnou dávkou zkreslení, psychedelických jedů a štěrchání něčeho, co určitě nebude želví krunýř naplněný sušenými plody (poražených nepřátel). Plusem Indigenous People je stručnost stopáže a bohatý, hřejivý zvuk.

Dlouhohrající eponymní album vyšlo v říjnu na netlabelu Paragrafo Records, pokud toužíte i po dvou následujících EPs Tiers Of Four a Stolen Volumes, klikněte na kapelní Bandcamp.