Něco pěkného a tentokrát spíše poklidného z webových lánů.
V poslední době jsme se v HIs Voice párkrát otřeli o fenomén grafických partitur. Jedním z klasických děl v tomto oboru je Treatise (1963-1967) Cornelia Cardewa. V podání ruského souboru Syntax můžete sledovat, jak slyšené koresponduje s viděným.
Jinou klasikou nové hudby je skladba Fratres Estonce Arvo Pärta. Po všech možných verzích ji kanadský experimentátor Christian Carrière předvedl s vazbícím mixážním pultem bez vstupu a violou.
Improvizovanou hudbu si většinou s písňovými formami nespojujeme. Izraelský volný kolektiv We Are Ghosts to zkouší a každý měsíc se schází na jiném místě a v jiném složení ke spontánnímu tvoření hudby. A vychází jim z toho pomalá a teskná psychedelie.
