Za týden tu máme volby do poslanecké sněmovny. Nás, kteří se nějak profesně zabýváme kulturou, je čtení příslušných sekcí volebních programů vést leda tak k hořkému pousmání. Jasně, skoro všichni chápou kulturu jako nesmírně důležitou, všichni pro ni chtějí minimálně jedno procento rozpočtu. A všichni pak spolehlivě na své sliby v tomto sektoru zapomínají asi tak pět minut po uzavření volebních místností. No nic. Ale jistě, jsou samozřejmě věci důležité a pak ty ještě důležitější. Nefixujme se tedy na kulturu a dopřejme si průlet napříč politickou nabídkou. Pokusíme se najít inspiraci k hudebnímu doprovodu v příslibech alespoň některých z těch, kdo pro nás chtějí jen to nejlepší.
U kultury ale začněme. TOP 09 má v této části svého programu krásnou formulaci: „Nedopustíme, aby jediný výjimečný umělecký talent musel zanechat své činnosti ze sociálních či ekonomických důvodů.“ O řádek výše se ale píše, že „nepřistoupíme na naivní multikulturalismus.“ Takže dětí z tohoto dokumentu se onen slib samozřejmě netýká.
Piráti, od nichž si mnozí slibují čerstvý vítr v politice, se už sami hudebně projevili bojovým popěvkem. V programu mimo jiní slibují zrušení poplatku za prázdná média pro OSA. Takže můžeme očekávat masivní nárůst umělců pracujících s prázdnými zvukovými médii, jak to dělá například tady Steffan Goldmann.
Sociální demokracie slibuje: „Zásadně vylepšíme podmínky přístupu lidí se sluchovým a zrakovým postižením k mediálnímu obsahu.“ Zprostředkovat hudbu neslyšícím je výzva, s níž se koneckonců již někteří snaží vyrovnávat. Takže pro inspiraci posíláme toto video:
SPO plánuje „podporovat společenské uznání umělců, kteří vytvářejí občanům pocit domova a podporují tak jejich občanskou a kulturní identitu.“ Skladatelem prosyceným národní identitou a pocitem domova je bezpochyby Leoš Janáček. Stačí tři vteřiny z něj, aby to cítil každý. Takto je vydestiloval Zdenek Plachý.
KDU-ČSL myslí sociálně a říká: „Snížíme cenu práce pro sociálně ohrožené skupiny obyvatel.“ Tak jim lze slovy písně popřát – Neprohrát.
ODS – stejně jako všem – leží na srdci bezpečnost státu a chce, aby se občané zapojili a především, aby mládež byla připravena na krizové situace. „Zatraktivnění kariéry v ozbrojených složkách a vytvoření společné databáze zájemců o službu v ozbrojených a bezpečnostních sborech – každý, kdo chce sloužit naší zemi, musí dostat šanci. (…) Kurzy pro studenty vyšších ročníků středních škol, aby si osvojili základní návyky pro zvládání krizových situací.“ Tak tady jeden návod na výcvik.
Šéf SPD tvrdí, že jako poloviční Japonec, který rasismus zakusil na vlastní kůži, nemůže přece být rasista. Na to lze asi odpovědět jen písničkou japonské skinheadské kapely Aggroknuckle spojené s hnutím Samurai Skinhead Spirit.
V těchto volbách jsou registrovány hned čtyři strany se slovem „komunistická“ v názvu. Tak jim společně věnujme jednu písničku, ať ušetříme prostor.
Hnutí ANO na plakátech hlásá boj proti blábolení. V kombinaci s vokálním projevem jejich šéfa s vtírá na mysl něco takového:
Stran s krásnými a inspirativními myšlenkami do voleb míří mnoho, omlouvám se těm, na které se nedostalo. Třeba příště.