Před čtyřmi lety jsem tady recenzoval album mezinárodního tria Fresh Frozen, jehož lídrem je americko-francouzský pianista a skladatel Christopher Culpo, kterého jsem zároveň představil jako výraznou osobnost soudobé vážné hudby, avantgardního jazzu a volné improvizace (zde). Nejčastěji ale v současné době vystupuje sólově či v duu se saxofonistkou Catherine Sikora. A právě s ní natočil album The Spectral Life of Things, jež pod hlavičkou pařížské hudební agentury Monart Agency vyšlo na konci září v digitální podobě. Debut dua se také objevil v počtu 100 očíslovaných kazet, jež zdobí originální kresby jihoafrické výtvarnice Anne Graaff. Ta je pořídila přímo v pařížském studiu během jediného odpoledne 23.března 2017, kdy probíhalo natáčení; jsou tedy bezprostředním dokumentem zrození hudby.
Catherine Sikora je původem Irka, ale nyní žije v New Yorku. Koncertuje buď sólově (v roce 2016 debutovala výtečným albem Jersey), a nebo s osobnostmi tamní scény, především pak s Ericem Mingusem, Enriquem Haneinem, Brianem Chasem (letos 13.června jim v duu vyšlo CD Untitled:After), Stanleyem Zappou a Rossem Hammondem. V duu s Culpem dala přednost pouze tenorsaxofonu, jinak je i výtečnou hráčkou na sopránku.
Společným jmenovatelem všech sedmi skladeb, jež vznikaly procesem volné improvizace, je nepřetržitá interakce obou aktérů, práce s proměnlivou dynamikou, spojivové melodické tkanivo, niternost dialogu, střet exprese s impresí. Čekal jsem více vypjatosti emoční i zvukové; lze ji ve větší míře nalézt jen v úvodním tracku Angry Party a závěrečném After Lunch, přesto je album prošpikované vášní, ovšem vášní pro lyriku, zvukomalbu, ponor a kontrast. Free-jazzová expresivita chybí úplně, přesto (a nebo právě proto) je škála nálad bohatší. Klavírní entrée skladby Twisters má třeba blízko Ellingtonovi, avšak notně zahuštěnému; následující pozvolné poryvy společně se saxem a rozcházení a míjení obou hlasů jsou dialogem plným otázek a snad i výčitek. Titulní The Spectral Life of Things čerpá z výraziva soudobé vážné hudby, včetně preparovaného klavírního zvuku; postupně ale převáží až chopinovsky lahodný zvuk umocněný hlubokým, rozechvělým a přívětivým saxofonovým hlasem. I další dvě kompozice jsou syceny až niternou lyrikou, avšak postupně nabývající na expresivitě. Sparkling Aggregations je zprvu melodicky až rozmáchlá, ale především saxofon materii zahustí a dokonce zašpiní. Počáteční niternost a malebné imprese se ve Space for Lines vyklenou jako Himálaj, aby se v závěru vrátily do náruče lyriky. Obestře vás pocit jakéhosi tajemna; ostatně kdo stane na nejvyšším bodě planety, může pocítit dech Vesmíru…
Sikora – Culpo Duo: The Spectral Life of Things
Monart Agency (https://www.monartagency.com)