Opera Le Grand Macabre Györgye Ligetiho se konečně dostane na českou scénu.
V době, kdy se člověk připravuje na změny málem ze dne na den a očekává, že ty změny budou spíše k horšímu, není od věci dopřát si jedno těšení dlouhodobé a jasně příjemné. To mé spočívá ve zjištění, že Národní divadlo uvede příští rok v červnu operu Le Grand Macabre od Györgye Ligetiho. Ten ji napsal v letech 1974–77 a přepracoval v roce 1996 podle hry Michela De Ghelderode La balade du grand macabre (1934). Belgický spisovatel a milovník bizarní poetiky, vlastním jménem Adémar Adolphe Louis Martens byl překládán i do češtiny a tato hra se tu pod názvem Balada o Velkém kostlivci čas od času objeví na scéně. Dejme si na úvod filmovou poklonu, kterou spisovateli vysekli bratři Quayové.
Ligeti u Ghelderodeho našel předlohu odpovídající jeho lásce k podivnostem, s níž mohl vystavět operu a zároveň si ze zavedeného žánru udělat legraci. Takže se dočkáme prokomponovaných mnohohlasů, ale také předehry odehrané na automobilové klaksony.
Děj opery, zasazený do fiktivního Breughellandu, se točí kolem konce světa, sexu, pití i politiky. Jejími antihrdiny jsou neschopní vládci, opilci, ministři házející po sobě nadávky podle abecedy nebo hlavní ničitel Nekrocar. Jako satirický komentář ji lze použít na lecjakou situaci včetně konce světa, protože i ten může skončit všelijak, přežene-li se to s pitím.
A chcete-li se správně naladit, zde je loňské poloscénické provedení z Německa.