- Inzerce -

Kterak eRikm kreslil strašidla

Francouzský gramofonista s japonskými pomocníky čekali, co se zjeví z nicoty.

Pařížan Quentin Rollet na své značce Bisou vydává své oblíbence a své improvizace – někdy se to prolne v zajímavé kolaboraci. Na říjnovém albu se ale podílel jen jako vydavatel a nakladatel. Bezmála čtyřicetiminutové CD je doplňkem ke knize, v níž turntablista, improvizátor a skladatel elektronické hudby eRikm, dobře známý i z českých pódií, ukazuje svá abstraktní ztvárnění strašidel, duchů a podobných entit. Od naivních, popisných kreseb se dostal k abstraktnímu ztvárnění, výtvarnému výsledku napomohlo právě nahrávání s protagonisty ansámblu HANATSUmiroir (Ayako Okubo – flétny, Olivier Maurel – perkuse a elektromagnetické jevy). Erik skladbu zkomponoval a postaral se o live electronics, celek doplňují hlasy čtyř vypravěčů.

Když se hudebníci sešli v nehostinné ratejně, kde měli zkoušet a nahrávat, bylo třeba místnost zvukově upravit. Těžké černé závěsy najednou daly vzniknout poněkud záhrobní atmosféře, v níž se mohlo stát cokoliv. Erik a Ayako Okubo měli dojem, že jsou s nimi v místnosti čtyři entity – nějací jókaiové, jak se v Japonsku obecně označují nejrůznější strašidla, bubáci a šotkové; ze všeho nejdříve se často projevují vydáváním zvuků. A hudba nakonec vznikla z vyprázdnění mysli a naslouchání neprázdné prázdnotě.

Čtrnáct krátkých komprovizací vrší a vrství zvuky i hlasy pod dojmem čehosi nadpřirozeného. Tyto dojmy se často projevují zbystřenými smysly, nižším prahem citlivosti a divokými asociacemi, tedy výrazně taktilně a vizuálně, a eRikm s HANATSUmiroir tento pocit vtělili do hudby velice zdařile. Atmosféra, kterou poslech vyvolá, by se dala krájet, aniž by se tvůrci uchylovali ke klišovitým hororovým rekvizitám, naopak výhradně těží z výrazových prostředků na styčné ploše improvizace a současné kompozice. Mikroruchům a důslednému neulpívání na repeticích a plochách dodává tíhu čtveřice mluvících hlasů, často halených a echovaných, a umné využití zdánlivě neslyšných šumů.

Nedávno jsme se eRikovim věnovali v Kardiostimulátoru 179, kde jsme představili jeho album Fata Morgana natočené s Ensemblem Dedalus. Spolupráce se „soudobkáři“ mu zjevně vyhovuje a vydává pozoruhodné plody.

eRikm & HANATSUmiroir: Echoplasme
Bisou Records (www.bisou-records.com)


Busking aneb hledání

Ensemble Opera Diversa se rozloučil s koncertní sezonou ve vnitrobloku.

Masterclass s Barbarou Hannigan

Od niterného prožitku ke (zdánlivě) spontánnímu projevu.

Zkouška sirén – Putování mezi Rackem a Kuňkadlem

Hana Kotková, Salvatore Sciarrino a Luigi Nono v Národním technickém muzeu.

Opravit svět, který se rozpadá

Klavírista Daan Vandewalle zahraje v Příbrami.

Kýč a clustery v Rudolfinu

O skladbě Johna Zorna, kterou Pražskému jaru 20. května 2026 představila Barbara Hannigan.

Hermovo ucho – 100 Miles. Modrý plamen hoří dál

Před sto lety se narodil Miles Davis.

Vyhýbat se unylé stejnoměrnosti

Fred Hersch a jeho komplexní znalost jazzové tradice.

Pozitivní skryté záměry

Rozhovor s Michalem Nejtkem.

Opera? Rave? OPERAVE!

Možnosti, úspěchy i limity setkávání operních hlasů s DJskou scénou.

Hermovo ucho – Frithova akcidentální hudba v Punctu

Mřížka je spolehlivým nástrojem dynamické rekombinace prvků na vícero úrovních. Nejdřív jez, pak s láskou vař.