Daniel Kordík: [Sy][ria]
LOM (https://zvukolom.org)
Politika s hudbou má „odjakživa“ silně ambivalentní vztah. Na jedné straně můžeme prohlásit hudbu za vrcholně abstraktní umění, které by bylo svou navázaností na politiku „umazáno“, zdevalvováno a bůhví co ještě. Na straně druhé máme Platónovu sentenci „nikde se nehýbe zákony músickými, aby se zároveň nehýbalo největšími zákony politickými“, či známější parafrázi „když se mění modus hudby, třesou se hradby města“, která hudbě a politice přiznává neodmyslitelnou spjatost. Ať už máme názor jakýkoli, počátek více než dva a půl roku trvajícího syrského konfliktu působivě zachycuje nedávný počin Daniela Kordíka [Sy][ria] na slovenském netlabelu LOM (k poslechu či stažení zde).
Mezi zachycenými zvuky nalezneme zpěvy muezzinů, doznívající zvuky projíždějících aut, motocyklů nebo zpěv ptactva. Napětí je ale všudypřítomné, na rozdíl od množství terénních nahrávek, které působí občas dojmem sedativním a v jejichž zvukovém oparu je možno se alespoň dočasně ztratit. [Sy][ria] je v tomto ohledu albem střízlivým, zcela ne-psychedelickým. Vibrace města slévající se v unikátní zvukovou skrumáž nikdy nezazní delší dobu. Album je totiž značně dynamické, spíše než na utápění v dlouhých pasážích se zaměřuje na experimenty s rychlými změnami, střihy a podrobuje terénní nahrávky rozborce a následné rekompozici.
Rozstříhanost nahrávek lze situovat někam na hranici mezi úplnou abstrakcí (a la Francisco López) a panenskou netknutostí „čistých“, nezpracovaných terénních nahrávek.
Krátké sonické záchvěvy jsou přerušované momenty ticha, které značně znesnadňují interpretaci zvukových materiálů. Vycházel zrovna tento zvuk z projíždějícího automobilu, je to vítr, nebo jde o hluk města? Všudypřítomný reverb, kterým Kordík rozhodně nijak nešetří, interpretace ještě znesnadňuje. S poryvy větru, které jsou obyčejně pro zvukaře nepříjemností, a snaží se jim vyhnout jak jen to jde, pracuje Kordík s úctou a pečlivě je rozmísťuje napříč skladbami. Rozličné úryvky pop music nikdy nezazní dostatečně dlouho, ale nikdy ani tak krátce, aby nebyly nerozpoznány. Všeobecný pocit diskontinuity, násilného přerušení je asi tím nejzřetelnějším pocitem z alba.
Skladby Sunrise over Palmyra a Crossing the silence byly dle přiloženého textu k vydání vytvořeny na syntezátoru Vostok z dílen Analogue Solutions a jsou skutečně kouzelné. Poblázněné salvy klouzavých a rozvlněných tónů se v případě Sunrise over Palmyra ve výsledku slévají do pozoruhodně melodického a příjemného proudění. O poznání dronovější a táhlejší Crossing the silence tak nějak vybočuje z celkové atmosféry alba. Možná by bylo zajímavé slyšet prolnutí syntezátorových tracků a terénních nahrávek, ale purismus má jistě také něco do sebe. O Danielu Kordíkovi ale zcela nepochybně ještě uslyšíme, tak si snad stačí namísto knížecích rad jen nějaký ten pátek počkat.
