Birgit Ulher + Gregory Büttner: Araripepipra
Hideous Replica (hideousreplica.co.uk)
Birgit Ulher: live at Teni Zvuka 2012 solo and trio with Ilia Belarukov and Andrey Popovskly
1000füssler.com (www.1000fussler.com)
V Hamburku usazení umělci – trumpetistka Birgit Ulher a počítačový zvukotvůrce Gregory Büttner byli letos koncem dubna hosty Pražského improvizačního orchestru a zejména při jejich samostatném setu bylo vidět, že se opravdu skvěle doplňují, což podporuje i fakt, že Gregory používá jako výstup repráček, který Birgit zároveň využívá jako dusítko. Jejich filigránské souznění skvěle doplňuje CD Araripepipra, kde je ve čtyřech trackách jako šéfka označena Birgit, ve čtyřech Gregory. Při poslechu jsou vedoucí role těžko k posouzení, snad jen to, že Birgitiny seance jsou obohaceny hrou na nejrůznější objekty. Vzájemné probublávání působí velice ústrojně a až uklidňujícím dojmem, není to rozhodně žádný zběsilý noise, ale jemné předivo niterných sonických výlevů, které mají strukturální dramatický náboj a zároveň neposednou živelnou hravost i nostalgické momenty. Je to vzdušné, éterické a někdy i klopotavě fragmentární. Je to vlastně jakási sférická koláž zvuků, šumů, vrzaní, skřípění, tónů i vzdechů, které se rozbíhají do všech stran, odrážejí se od sebe navzájem, pohlcují se a hroutí do sebe či naopak množí a expandují do prostoru.
Gregory Büttner má také svůj vlastní label 1000füssler, na němž vydává především minidisky s krátkými zvukovými experimenty. V případě záznamu vystoupení Birgit Ulher z festivalu Teni Zvuka v Sankt Petěrburgu z počátku června 2012 je to však „velké“ CD, jehož první polovinu tvoří čtyřiadvacetiminutová Birgitina sólová produkce a zbylých dvanáct minut zachycuje vystoupení s místními avantgardisty Iljou Bělorukovem a Andrejem Popovsklym. Zatímco při svých samostatných nahrávkách a vystoupeních preferuje Birgit určitou konceptualitu, při hraní s dalšími muzikanty dává přednost spontaneitě. To svým způsobem dokládá i tohle dílo, kde je v první části trumpetistka soustředěnější, zatímco při společném hraní se oddává pozitivní rozevlátosti. Bělorukov s svým i-padem se sinusovými vlnami, preparovanými repráčky a objekty a Popovskly s motůrky, smyčci, diktafonem, povrchy a objekty vytvářejí vpravdě abstraktní plochy a spletence, které unikají mimo náš vesmír, ale přesto to zase není bezbřehé hlukaření, ale opět jakási parameditace, která dává smysl a má i katarzní účinek.
