- Inzerce -

Stephen O’Malley: Gruidés

Když v roce 2009 vydala skupina Sunn O))) album Monoliths & Dimensions, znělo to, jako by se jejich drone metal posunul někam na hranu art rocku s hostujícími sbory a trombony budujícími pompézní atmosféru. V klucích s elektrickou kytarou prostě často dříme umělec, který se potřebuje vyjádřit většími formami a potřebuje zapojit více muzikantů. Stephen O’Malley, polovina tvůrčího dua Sunn O))), nyní tuto potřebu dotáhl ještě o fous dál a vytvořil kompozici pro pětatřicetičlenný ansámbl. Iniciativa přišla od Frédérica Blondyho, francouzského improvizujícího klavíristy a zakladatele souboru l’Orchestre de Nouvelles Créations, Expérimentations et Improvisation Musicales (ONCEIM). Právě pro toto těleso mimožánrových improvizátorů (hraje zde třeba v českých zemích poměrně známý klarinetista Xavier Charles) vznikla kompozice odkazující názvem k čeledi ptáků jeřábovitých, jejichž hejno zdobí také obal desky. Aby přesahů nebylo málo, vydává nahrávku značka DDS, za níž stojí elektronické duo Demdike Stare.

Je možná trochu zbytečné recenzovat skladbu, kterou tvůrci celou dávají k dispozici na internet (viz níže) a o níž si tedy nejlepší úsudek můžete udělat sami. Zvláště, když trvá jen něco přes půl hodiny. I tak pár poznámek a porovnání očekávání s výsledkem.

Ano, zní to jako orchestrální úprava čehosi od Sunn O))), tedy dlouhé prodlevy s občasnými dramatickými zlomy. Ovšem chybí tam to nejdůležitější ze zvuku kapely, tedy charakteristicky zkreslené kytary. Ano, poslouchat dlouhé tóny je zajímavé téměř vždy, zvláště pokud jde o soubor akustických nástrojů. Ovšem dobrý skladatel s nimi dokáže nějak pracovat. Promo materiály srovnávají Gruidés s tvorbou Phila Niblocka nebo Alvina Luciera, ale takové srovnání kulhá. Jsou tu zajímavá místa – hlavně ta, kde jsou prodlevy narušovány vpádem bicích, přeskupují se do jiné dynamiky nebo klouzají glissandem do jiné polohy. Mezi těmito místy je ale až moc spoléhání se na onu samozřejmou zajímavost dlouhých tónů. Závěrečných pět minut pěkně dramaticky vygraduje mohutné disonantní plochy spojené s téměř pochodovými rytmy bicích a dobře by se hodilo do finále nějakého apokalyptického velkofilmu. Působivý je tento závěr i sám o sobě, ovšem poměrně vlažný celek zachránit nedokáže. Lepší bude zajít si na festival Brutal Assault v pevnosti Josefov, kde Sunn O))) zahrají 6. srpna.

Stephen O’Malley: Gruidés

Distort Decay Sustain (https://www.facebook.com/demdikestare)


Hermovo ucho – Stoletý Milan Grygar

Nevšední výtvarník a intermediální umělec, průkopník akustického kreslení a autor mnoha nekonvenčních partitur, se 24. října dožívá neuvěřitelných 100 let.

Zkouška sirén: kosatky, krocani a vlci

Mezidruhová hudba Jima Nollmana

Dialogy se spektrálním myšlením

Recenze koncertu Complex Sounds: Piano and Beyond.

Punk z nejdražšího města

Jak fentanylová krize a astronomické nájmy formují zvuk Vancouveru.

Kardiostimulátor 271

Německý útok na Arles, americké město v Rusku a pobyt v blíže neurčeném chrámu

Hermovo ucho – Boloňské imprese

V každém patře jiné klavíry.

Festival Contempuls se vrací

Tři večery na Žižkově

Vnitřek zvuku rozevřený do prostoru a času

S dramaturgem Otto Wankem o letošní Expozici nové hudby a spektralismu coby její programové náplni

Nevidim

a proto je třeba tenhle rozhovor především slyšet.