Záběr Michala Nejtka je docela široký. Improvizaci jazzové i jiné se věnuje ve skupinách NTS, Limbo, Face of the Bass, do popu a rocku fušuje v kapele Davida Kollera nebo při aranžování klasických děl Plastic People of the Universe. Při tom všem ale stále neopouští dráhu skladatele. PKF – Prague Philharmonia v neděli 17. ledna uvede premiéru skladby, kterou si u něj objednala a kterou Nejtek nazval I Hear the Sky. V autorském komentáři se dočteme:
„Některé domorodé kultury věří, že je za pomoci určitých hudebních vzorců možno ovlivnit činnost a chod nebes. Ansámbl hudebníků (herců, zpěváků) má za úkol v rámci rituálního obřadu vytvořit takový hudebně-vizuální tvar, který naváže „spojení s nebesy“. Lidé mají za to, že díky tomuto spojení je možno nebesa „zaslechnout“, „slyšet“, co říkají, porozumět jim; vyřčené pak transformovat do podoby, která je v korelaci s vlastním životem a nějakým způsobem ho ovlivňuje.
Nebesa se nemusí „vyjadřovat“ pouze „tradičním“ způsobem – nebeskými přírodními úkazy – nebesa je možno i „slyšet“. Neboť v tomto „holistickém“ vnímání světa splývají barvy, zvuky, vůně či události do jakéhosi přirozeně srozumitelného tvaru, ve kterém nejsou smyslové vjemy odděleny. Oddělení smyslů má význam a „smysl“ jen v určitém typu myšlení, které můžeme zjednodušeně nazvat „evropské“ či „moderní“. V archaickém („tradičním“) uvažování stojí „smysl“ celku nad jeho analýzou nebo klasifikací.
Ve skladbě I Hear The Sky jsem coby materiál použil melodicko-rytmické fráze (patterny) z etnické hudby (Pygmejové, gamelan aj.). Žádná ovšem nezazní ve své původní podobě – všechny jsou nějakým způsobem trans- nebo de-formované, harmonizované, spletené do podivných kontrapunktů, variované… Domnívám se, že dnes už těžko můžeme dešifrovat původní poselství rituálních patternů. Jejich „smysl“ musíme chtě nechtě interpretovat a přizpůsobit ho dnešku, aktualizovat… což nutně nemusí znamenat jeho banalizaci. Protože – jak se píše v jednom slovníku tradičních frází: „I hear the sky is very beautiful there“.“
Koncert, na němž vedle Michala Nejtka zazní skladby Bély Bartóka, Richarda Wagnera a Clauda Debussyho, bude dirigovat šéf orchestru Emmanuel Villaume. Více o koncertu zde.
Pokud byste si chtěli udělat obrázek, jakými proměnami prošla Nejtkova hudba od dob studií na HAMU do současnosti, máte čerstvě skvělou příležitost. Hudební informační středisko právě vydalo v sérii Composer Portraits jeho profilové CD. Jeho obsah sahá od roku 1998, kdy vznikla skladba Dvě dívky v prostoru s objekty, po dvouminutovou poklonu Arnoldu Schönbergovi Pierrot Dandy z roku 2015. Uslyšíte střet smyčcového tria s elektrickou kytarou (Music for 18 Strings), hlučnou poctu italským futuristům (…a beautiful noise) i jemně záhadné obrazy (Für Elsa Zylberstein I).
CD ze série Composer Portraits jsou prodávána jako příloha časopisu Czech Music Quarterly. Více informací zde.
A pozor:
Na nedělní koncert Pražské komorní filharmonie se mohou zdarma podívat ti, kdo správně zodpoví otázku: Béla Bartók, jehož hudba na programu zazní, je autorem skladby Podivuhodný mandarin. Která česká kapela má v původním repertoáru pecku téhož jména? Odpovídejte do půlnoci 13. ledna na adresu info@hisvoice.cz. Soutěžíme tentokrát o 2×2 lístky, takže můžete vyvést své blízké.