“Co je s elixírem?”
“Třeba se v nepřátelském znamení Štíra střetl mikrokosmos s makrokosmem. Zkrátka, elixír se ne a nedaří.”
Po více jak roční pauze vypustilo kytarové duo Tomáš Palucha (Jan Tomáš & Libor Palucha) další vlaštovku. V roce 2014 vyšel u Stoned To Death Records jejich první počin s názvem Špinavá hra a v prosinci loňského roku se vrátili na místo činu, aby nahráli materiál pro Kámen mudrců. Jedná se o jakousi ochutnávku před vydáním regulérního debutového alba, které má vyjít ještě letos pod hlavičkou Silver Rocket. Oproti Špinavé hře se co do počtu tracků jedná o jednou tak bohaté album. Skladby trvají vesměs okolo dvou až tří minut a možná se jedná spíš o určité skicy, které třeba ještě uslyšíme v propracovanějším vydání na nadcházejícím albu, než o meditativně uchopené kusy.
Kámen mudrců je koncepční album reflektující alchymické počiny na dvoře Rudolfa II. Skladby s názvy jako Alrúna (mandragora), Homunkulus: Golem, Prahmota, Tycho a podobně jsou však jedinými spojnicemi, které jsem schopna mezi hudbou a konceptem Rudolfinské alchymie vnímat. Jedinou výjímku tvoří skladba الإكسير , jejíž název je v arabštině a znamená elixír. Zde Tomáš Palucha dostáli formě, kterou již využili na albu Špinavá hra v písni Deranged, a kterou považuji za vcelku příznačnou pro podobný typ hudby, a citovali rozsáhlou pasáž mluveného slova. Tentokrát hudbou opředli úryvek z filmu Císařův pekař, pekařův císař, kdy Rudolf rozmlouvá s alchymistou Jeronýmem Alessandrem Scottou o elixíru mládí.
الإكسير funguje jako kotva k tématu, které se Tomáš Palucha snaží hudebně naplňovat. Tato spojnice je však naprosto explicitní, mimohudební program alba se odehrává pouze ve sféře vloženého slova a konečný výsledek se proto neposouvá o mnoho blíž k alchymii. Obdobnou snahu naplňovat skrze hudbu alchymické principy najdeme například u skupiny Coil, jejíž okultní přístup se promítal i do práce se zvuky. Jejich chápání tohoto procesu a vztahu umění a okultismu bylo však o mnoho účelnější, než jak se to jeví u Tomáše Paluchy. Kde se tedy u něj vzala alchymie? Jan Tomáš a Libor Palucha se prý před nějakou dobou přestěhovali do Prahy. Na bandcampu navíc najdeme jen dva tagy: “devotional” a “Prague”. Je tedy možné, že Tomáš Palucha chtěl pouze vzdát hold Praze a podobně tajemná témata jsou v této době módní.
Skladba الإكسير se nachází v půlce alba a působí jako určitý předěl. Celý citovaný úryvek je velmi citlivě harmonizován a od elixíru dál už je hudba oprostěna od mechanických až primitivních bicích, což pokládám pro hudbu Tomáše Paluchy za prospěšné.
Vrátím se však kousek zpět. První půlka Kamene mudrců pracuje s rozdílnou hudební řečí, než na kterou jsme například ze Špinavé hry zvyklí. Tomáš Palucha se zde odklání od stoner ambientního charakteru převzatého od kapely Earth, ve kterém se v hlubokých, mechovitých plochách harmonických podkladů prolínaly ospalé riffy kytary. Nyní se dal do pohybu a implementoval do své tvorby bicí, jejichž tempu se přizpůsobil běh okolních událostí. Bicí linka je schematická a funguje pouze jako rámující prvek. Je však dost výrazná, aby zhltla valnou část posluchačovy pozornosti a ve své primitivnosti začala být iritující. Pokud byla jednoduchost záměrem, pak nedošlo k akcentaci její “vychytralosti” a působí bohužel spíše tupě. Motorický rytmus vede k tomu, že se kytarové riffy zrychlily a ze stoner ambientu se stal pop rock.
Jak už jsem naznačila, druhou půli Kamene mudrců považuji celkově za zdařilejší. Tomáš Palucha se zde drží svého kopyta, a jako na kolovrátku přede od riffu k riffu. Většinou skladeb se navíc prolíná stabilní zvukový prvek – drone, což jim dodává psychedelický nádech.
Tomáš Palucha: Kámen mudrců
https://tomaspalucha.bandcamp.com