- Inzerce -

Alessandra Eramo: Roars Bangs Booms

Původem italská, v Berlíně usazená umělkyně Alessandra Eramo (ročník 1982) studovala výtvarné umění a její performance jsou založeny na různých zdrojích. Tím hlavním pro její nové dílo byl futuristický hudební manifest Luigiho Russola Umění hluku, který vyšel prvně v roce 1913. Z něj je vyjmuto osm onomatopoických slov, které autorka interpretuje za pomoci různých hlukových doplňků. Jako koncept zajímavé, ale vlastně jenom jakási skica, drobná pocta, zaznamenaný nápad. Při dané délce několika minut pochopitelně není moc čas se do celé věci nějak ponořit. Kdyby to zase bylo příliš dlouhé, tak by to asi neudrželo pozornost, ale tady mám skutečně pocit náčrtu, pod nímž jsou jen tušit obrysy toho, o co tu jde.

Při živém vystoupení v galerii Školská 28 umělkyně 24. dubna prvních pět tracků vyjádřila pohybem se sluchátky na uších a zavázanýma očima. Diváci přitom ovšem zdroj neslyšeli. To je sice zase zajímavý nápad, ale ve skutečnosti působí spíš komicky a když nevíte, o co jde, tak to tak trošku ztrácí smysl. A to i když předlohu znáte. To byste si ji museli bušit před představením do hlavy celý den, z čehož by vám ale nakonec spíš šla hlava kolem. Jinak zbytek vystoupení odhalil poměrně široký rozsah vokalistčina rejstříku od jemného pomlaskávání až po expresivnější polohy. Vlastně to byla taková dernisážová performance, kde si posluchač přece jen udělal představu o jejích hlasových technikách. To právě z vinylového singlu tak úplně nejde. Vlastně tenhle formát je pro podobné hříčky trochu problematický, protože to vlastně jen tak prošumí. Zase na druhou stranu, když se nenecháte odradit nebo otrávit a dáte si práci několikrát za sebou přehodit strany a opravdu se nenechat ničím vyrušovat a plně se soustředíte, tak si určitý obrázek uděláte. Ale i tak jsou to jenom fragmentární výkřiky a ne nějaká hlubinná reflexe, kterou by si Russolo asi zasloužil.

 

Alessandra Eramo: Roars Bangs Booms

Corvo Records (www.corvorecords.de)

 


Hermovo ucho – Chvála dlouhověkosti

Stoletý Marshall Allen vydává první desku pod svým jménem, o dva roky mladší Milan Grygar stále vystavuje nová díla, osmdesátiletý Anthony Braxton pracuje na šestatřicetidílné opeře.

Jiří Durman a Miroslav Posejpal: Nové a nové spirály

V kavárně s věrozvěsty české improvizace.

Ten, který se nevrátil

Zemřel Brian Wilson, mimo jiné průkopník DIY přístupu v populární hudbě. Sluníčkový optimismus Beach Boys je skvrnitější, než se na první opalovačku zdá.

Pod povrchem cella a klavíru

Violoncello Matthiase Lozenze s klavírem Miroslava Beinhauera v pětici skladeb provedených v žižkovském Atriu.

Červen v Hudební 3

František Hruška, gobi_10k, Best Before End. Jérôme Noetinger a Petr Vrba.  Durman / Posejpal Duo. Trojice koncertů a poslechových večerů v redakčně-setkávacím prostoru mezi Kampou a Petřínem.

Zkouška sirén: Kyber Erben a Národní Elliott

Zrození experimentu z ducha socialistických kancelářských strojů.

Arvo Pärt 90

Dvě protikladné linie zvonečků, štěstí zažít „svou dobu“ a sbor spíše komorní než filharmonický.

Hermovo ucho – Neklidný duben aneb Roztržená struna intonarumori

Na turné, v operách, v žaláři národů, amfiteátru i atriu. Nu, co se hýbe, to zní.

Vzpomínka na Jaroslava Paláta

Před třiceti lety zemřel Jaroslav Palát, zakladatelská osobnost české industriální hudby. Připomínáme jej rozšířením textu, který pro nás před dvanácti lety napsal jeho hudební souputník.

V rukou i v hlavě

Dva mimořádné klavírní recitály koncertní řady Lichtzwang: dámský i pánský.