Matt Berry je asi jediný komediální herec na světě, který vedle hraní v sitcomech natáčí psychedelický folk nebo hauntologicky přepracovává televizní motivy. Jak poslouchat hudbu od člověka, který se živí jako komik?
Největším komplimentem pro organizátory i účastníky projektu The Violin Generator bylo zklamání jednoho z diváků: „Až dosud jsem měl za to, že Rosenberg je fiktivní postava.“
Anglická houslistka a flétnistka Laura Cannell zkoumá ve své hudbě témata místa, času a paměti. Stejné motivy pokrývá i v katalogu svého labelu Brawl Records. A často se u toho dívá na oblohu.
Každý si vytváříme klidná místa. Frances Castle nám do toho svého dává nahlédnout – její label Clay Pipe Music je jako zhudebněná vzpomínka na krajinu, kterou jsme procházeli kdysi v dětství a do které se budete chtít zase vrátit.
Label Indies Scope vydal trojalbum živých sólových nahrávek Filipa Topola. Záznam ze dvou koncertů ve stejném klubu, jež dělí pouhý rok a spojuje povánoční doba, doplněný improvizačními kousky různě posbíranými považuji za nejzajímavější vydavatelský počin letošního jara.
Festival Stimul přiváží do divadla Alfred ve dvoře duo mimořádných hudebníků posouvajících akustické nástroje do nových zvukových světů.
Britská experimentální hudba zažívá v poslední dekádě nebývalý rozpuk. To dokumentuje hlavně zástup nezávislých labelů, které se okrajovým žánrům věnují. Jedním z nejvýraznějších je O Genesis, který vede frontman kapely Charlatans Tim Burgess.
Big band, ruchařinky, zahraniční hosté i snaživý přednes. Pražský improvizační orchestr se za sedm let existence stal konstantou české improvizační scény a spolupráce se zahraničními umělci je mu samozřejmostí.
Co zbyde, když se poslední vzpomínka rozplyne v mlze postupné degenerace paměti? I na to se ptá James Leyland Kirby, který poslední částí projektu Everywhere at the end of time uzavírá dvacetileté zkoumání paměti pod hlavičkou The Caretaker.
Hip hop, stejně jako komiks, je výsostně městská kultura, jazyk podložený betonem a ohraničený vrcholky mrakodrapů, nad kterými se vznáší superhrdinové. Hned v prvním úspěšném hip hopovém singlu se rapuje o Supermanovi – a je to jenom začátek neustálého prorůstání těchto dvou forem. Komiksoví kreslíři i rappeři tvoří lepší světy, do kterých je možné utéct, když je realita příliš šedivá.