Co zbyde, když se poslední vzpomínka rozplyne v mlze postupné degenerace paměti? I na to se ptá James Leyland Kirby, který poslední částí projektu Everywhere at the end of time uzavírá dvacetileté zkoumání paměti pod hlavičkou The Caretaker.
Hip hop, stejně jako komiks, je výsostně městská kultura, jazyk podložený betonem a ohraničený vrcholky mrakodrapů, nad kterými se vznáší superhrdinové. Hned v prvním úspěšném hip hopovém singlu se rapuje o Supermanovi – a je to jenom začátek neustálého prorůstání těchto dvou forem. Komiksoví kreslíři i rappeři tvoří lepší světy, do kterých je možné utéct, když je realita příliš šedivá.
Alvin Lucier v mýtu o zklamané ženě, v Curychu, v obsáhlém boxu i na opuštěném trůnu dosluhující hudební avantgardy (přestože vždy toužil být součástí mainstreamu, jak se kdysi sám vyjádřil). Ani s blížící se devadesátkou jej neopouští inspirace.
„Zrození je inspirované vznikem čehokoliv kolem nás a jeho následným zánikem, odchodem – především zrozením člověka jako obrazu Božího.“ Metaforicky je možné se na skladbu dívat i jako na hudební obraz „zrození vystudované skladatelky“.
Sborník s podtitulem Politika a hudební subkultury mládeže není nic pro milovníky radostného retra Kmenů. Jsme svědky „vyhasínání významu hudebních subkultur mládeže v souvislosti s politikou končícího postsocialismu?“
Už to není, co bývávalo, naříkají někteří nad úpadkem hudební profesionality. Ale nepřinášejí amatéři lepší budoucnost?
Nenápadně radikální Jonathan Hering a jeho dekonstrukce dějin hudby. Je „historicky poučená interpretace“ vůbec možná? „A já mám snad poprvé v životě pocit, že ke mně vokální polyfonie mluví jazykem, kterému plně a definitivně rozumím,“ jásá autor.
„Pánové, byl někdo z vás vůbec někdy v Palestrině? A to si říkáte muzikologové?“ Vnukávala Giovannimu Pierluigimu da Palestrina místo andělů jeho hudbu tamní Nilská mozaika, kolosální dílo neznámých, snad egyptských autorů z 1. století před Kristem?
Je to tu – pravidelný seznam alb experimentální, alternativní, „jiné“ hudby, která v České republice v předchozím roce povycházela. Nárok na úplnost si klademe, opomenuté budeme průběžně doplňovat. Čtěte, pište, slyšte, hodujte.
Co se v poslední době událo v opeře? Vedle obehraných slavných árií je tu prostor i pro reflexi brexitu, nástup postantropocénu a homosexuální římské císaře.