Jiná hudba z ČR 2018
Je to tu – pravidelný seznam alb experimentální, alternativní, „jiné“ hudby, která v České republice v předchozím roce povycházela. Nárok na úplnost si klademe, opomenuté budeme průběžně doplňovat. Čtěte, pište, slyšte, hodujte.
Je to tu – pravidelný seznam alb experimentální, alternativní, „jiné“ hudby, která v České republice v předchozím roce povycházela. Nárok na úplnost si klademe, opomenuté budeme průběžně doplňovat. Čtěte, pište, slyšte, hodujte.
V dnešní čtyřrecenzi mapujeme především aktivity kytaristy Markuse Reutera známého z klanu okolo kapely King Crimson a přidružených progresivně rockových formací.
Co se v poslední době událo v opeře? Vedle obehraných slavných árií je tu prostor i pro reflexi brexitu, nástup postantropocénu a homosexuální římské císaře.
Může v dnešním světě působit nahrávka skotských dud jinak, než nepatřičně a archaicky? Dvacetiletá skotská dudačka Brighde Chaimbeul na své debutové desce dokazuje, že ano. Je syrová, magická a provokující.
Kompozice, kterou koncem ledna premiérovala zlínská filharmonie, se v pěti větách věnuje pětici architektonických realizací baťovského urbanismu. Z hudby ale vyplývá představa celého města jako dobře organizovaného soukolí.
V lednu vyšla u Edition Records dvě pozoruhodná alba. Britský saxofonista Mark Lockheart se pokusil shrnout svoje dny na Zemi a zároveň vybočit z dosavadního směřování. Americký bubeník Jeff Ballard se mocně napil čubčího lektvaru na cestě zpět do věčnosti.
Struny zvící desítek metrů, antény radioamatérů, ploty, sedadla ptactva a zaručené recepty, jak je sbalit. Hudba dlouhých drátů nejen od Alvina Luciera a Ellen Fullmanové.
Na své nejnovější desce slovinská kapela Laibach komentuje jeden z nejkontroverznějších počinů ve své historii, vystoupení v Korejské lidově demokratické republice, ale své publikum překvapí i jen po stránce hudební.
Útlý formát knih ze série „Co je nového?“ nutí ke zhuštěnosti a hrozí nebezpečím zkratkovitosti. Svět aktuálního hudebního dění podle Pavla Klusáka je výrazně západně orientovaný a novost je v něm místy dosti problematickou veličinou.
Po osmi letech se Death in June vracejí s novým albem. Essence! se vrací ke kombinaci akustických kytar a industriálního koření, rozptyluje obavy z konce kariéry průkopnických neofolkařů a ukazuje, že na to Douglas P. pořád má.