Hudební informační středisko v rámci série profilových CD Composer Portraits připravilo disk věnovaný skladateli Vítu Zouharovi. V rozhovoru dojde na Brno, baroko i minimalismus, kolektivní kompozici a předávání současné vážné hudby dětským posluchačům.
Feminismu nerozumím, čtu, poslouchám a vnímám lidi obou pohlaví stejně.
A co se týče života u nás na vesnici v Dolní Cerekvi, tam se rodí krvavé volební drama.
Mělo by to být dobrodružství, pokud je to možné.
Hodně lesby na nás chodí teďka.
O živém remixování koncertů a o tom, zda šel Jez riley French opravdu na záchod.
Moje ambice se vlastně splnily, a teď je třeba s tím být spokojený.
Někdy mám pocit, že nějaká práce je připravena pro mě. Že ji můžu napsat jenom já… že už jaksi někde existuje… ale já ji mám zhmotnit.
Já fandím všemu, kde jsou holky, a nemusí to ani odpovídat mýmu hudebnímu vkusu.
Je náročné – i když ne zcela nemožné – hudebně prozkoumat epistemologické limity v mezích vnímání.