Brémská značka Drone Records rozjela novou ediční řadu. První dvojice kompaktních disků patří projektům Jarl a Illusion of Safety.
Nová řada převážně vinylového labelu vzešlého z kruhů temně ambientní dvojice Troum vychází na CD a nese název SYM. Podobně jako veškerá ostatní produkce Drone Records je i tato řada zasvěcena tomu tajemně éterickému, táhlému, sytému a potemnělému – ambientní hudbě čerpající ze zkušenosti s industriálem. Pod oběma na podzim vydanými zahajovacími tituly jsou podepsáni tvůrci, kteří na Drone Records vydávali již v minulosti. Díky dramaturgické odvaze a oddanosti žánru, kterou šéf labelu Stefan Knappe konstantně vykazuje, ale lze předjímat, že do budoucna v edici SYM vyjde dlouhohrající album i nějakému tomu debutantovi.
Dvacet let činný a pilně vydávající Švéd Jarl, křestním jménem Erik, edici uvádí hodinovou kompozicí Misophonia Colours, v níž nabízí ideově příkladný pohled na hypnotické kvality žánru. Celé album stojí na zvukově bohatě saturovaných, nespěchajících smyčkách a repeticích. Ty úvodní jsou nejchytlavější a svými basovými frekvencemi naznačují, že poslech bude příjemně fyzickým zastavením v čase. Přechody k dalším smyčkám jsou plynulé a pozvolné, pro ostré střihy ani výrazné změny tempa či hutnosti zvuku zde není místo. Někdy skladby poněkud (zdánlivě) zrychlí a znovupřivolá pozornost jemným elektronickým cikáním či náznakem noiseového sykotu, Jarlovým hlavním cílem je ale udržet vytýčenou atmosféru a dojem statičnosti, čemuž plynulé změny aranžmá účinně napomáhají.
Chicagský Dan Burke vede značku Illusion of Safety již devětatřicátým rokem. Z proměnlivé sestavy, v níž se načas objevil i Jim O’Rourke, se stal sólový projekt, který stále nezapře, že mu u kolébky byli Throbbing Gristle. Zároveň ale slyšíme, že Burke se neustále učí a dokáže do své estetiky přijmout digitální glitche, terénní nahrávky, postrockovou bloumavost i novou vlnu analogové syntézy. Z jeho hudby lze cítit spřízněnost s kolážujícími a improvizujícími krajany, jako je PBK či Big City Orchestra, ale i schnitzlerovskou umanutost osamělce neopouštějícího domácí studio.
Pětapadesátiminutové dílo New Rules, Same Game, Less Instruction, jehož název by mohl být pobavenou reakcí na dramaturgická zadání nové ediční řady, je rozděleno do sedmi tracků, jejich přechody jsou ale téměř nepostřehnutelné a spíš než samostatné skladby je vnímám jako věty jedné kompozice. I ta se dobírá ambientního zklidnění, byť tiššího a prosvětlenějšího, podstatná část nahrávky ale zprostředkovává cestu k této příjemné statičnosti. Úvodní minuty alba totiž ze všeho nejvíce připomenou bludné a pomalé noční ladění náhodných frekvencí, během nějž zpoza šumů občas probleskne úryvek nahrávky, hlasů či zvukového dokumentu. Burke používá syntetizéry, samply i terénní nahrávky, ve výpisu instrumentáře ale nechybí ani „míchací“ software Ableton, což naznačuje, že zásadním stavebním prostředkem je tu vrstvení stop a jejich editace. Střihů, jež nikdy necílí na prvoplánovou dramatičnost, postupně ubývá, plynulé pasáže jsou čím dál delší a závěrečných dvacet minut alba patří dvojici jen zvolna se proměňujících ploch.
Už dlouho jsem neviděl obaly, které by tak přesně ilustrovaly hudbu, již ukrývají. Jarl (resp. výtvarník dark a) překládá abstraktní, rytmizovanou strukturu, která snad nabízí 3D efekt. Vzhledem k tomu, že 3D brýle nejsou přiloženy, musím to někdy vyzkoušet s těmi, které se skrývají v obalu staršího maxisinglu Current 93. Dan Burke pro své album vytvořil digitální koláž nesourodých prvků v poněkud surrealistickém duchu – koláž divočejší, než je úvod samotné skladby. Obal jako by tu plnil roli předehry, v tomto případě nejneklidnější části celku. Přiznaná digitální soběstačnost je významným estetickým zlomem, jenž od přelomu tisíciletí neztratil na platnosti – jen si říkám, že ta setkávání deštníků a šicích strojů na operačních stolech díky téhle samozřejmosti poněkud ztratila na dobrodružství.
Jarl: Misophonia Colours
Illusion of Safety: New Rules, Same Game, Less Instruction
Drone Records (www.dronerecords.de)